El Niňo asi ovlivnil Magalhaesovu plavbu

Portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes (latinsky Ferdinand Magellan), vyplul v roce 1519 na krajně náročnou a nebezpečnou námořní výpravu. Jejím cílem bylo obhájit zájmy španělské koruny na tichomořských Moluckých ostrovech. Po dvou letech plavby (přes Atlantický oceán, podél jihoamerických břehů, kolem Hornova mysu a napříč Tichým oceánem) se výprava dostala na ostrov Guam v Mariánském souostroví, tedy přes 2000 km severně od Moluk. Jak se to mohlo stát?

Dr. Fitzpatrick a jeho spolupracovníci užili počítačové modelování a historická data, aby stanovili, jakou roli mohly hrát oceánografické podmínky při plavbě výpravy Tichým oceánem. Článek byl zveřejněn v časopise Science. Autoři článku došli k závěru, že povětrnostní podmínky v době Magalhaesovy plavby přes Tichý oceán byly mnohem příznivější, než je v těchto oblastech obvyklé. Významnou roli tu zřejmě sehrál jev zvaný El Niňo, který se měl dle badatelů v období 1519 - 1520 projevit. Při něm dochází k zeslabení studeného oceánského Peruánského (Humboltova) proudu a k oteplení vod. To, že Magalhaes plul severněji, než bylo potřeba, mělo zřejmě praktické důvody. Jednak chtěl asi využít směru větru a mořských proudů, aby plul rychleji. Současně potřeboval, aby si posádka lodí, trápená kurdějemi a jinými nemocemi, co nejvíce odpočinula. Sám Magalhaens pak tvrdil, že plul tak daleko na sever z obavy, že na Molukách nebude dost jídla. To se právě shoduje s hypotézou autorů o působení jevu El Niňo, který je totiž často doprovázen obdobím sucha a hladomoru.