Další lidské vědecké zařízení dosedlo na povrch Marsu. Dvě hodiny po půlnoci našeho času to dokázala sonda Phoenix, která úspěšně zvládla velice riskantní přistávací manévr. Vědci určili sondě náročné místo přistání, balvany pokrytou oblast v blízkosti severního pólu, která je ovšem důležitá pro pátrání po případném životě na Marsu.

Tento článek je více než rok starý.

9:23 26. května 2008 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ve výšce jednoho kilometru nad povrchem Marsu se sonda odděluje od dělícího padáku. V té chvíli musí udělat úhybný manévr, aby ji padák po přistání nepřikryl. Vzápětí se zapínají brzdící trysky a zpomalují poslední metry, které dělí sondu od kamenitého marsovského povrchu.

Sonda přistává po desetiměsíčním letu měkce a muži v řídícím středisku Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA) v americké Pasadeně se objímají. O tom, jestli se přistání povedlo, se dozvídají s patnáctiminutovým zpožděním. Tak dlouho totiž letí signál z Marsu k Zemi.

Phoenix je první sonda, která bude na Marsu zkoumat arktické pláně. Jedná se o místo, kde vědci očekávají pod povrchem vodu v podobě krystalků ledu. Sonda je vybavena zařízeními, kterými má zkoumat planetu právě pod povrchem. Vědci si od toho slibují odpověď na otázku, jestli na Marsu byl nebo mohl být život.

Mise Phoenixu má trvat přibližně tři měsíce. Vše závisí na dodávkách energie, kterou zajišťuje dvojice slunečních panelů. Na rozdíl od vozítek Spirit a Opportunity, která již čtyři roky brázdí povrch planety, se Phoenix nebude po Marsu přemísťovat. První fotografie, které sonda poslala na Zem, si můžete prohlédnout například na internetové adrese www.spaceflightnow.com.

Věříte, že je na Marsu život? Hlasujte v naší anketě!

Marek Janáč, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít