Hmyzí státy odstartovala monogamie
Věrnost samiček hmyzu zvyšovala těsnost příbuzenských pout mezi potomky, a to vytvořilo předpoklad pro vznik dokonale organizovaných hmyzích společenstev, ve kterých potomstvo plodí královna a práci mají na starost neplodné dělnice.
Vznik dokonale organizovaných hmyzích států, jakými jsou kolonie mravenců nebo včel, vysvětlovali vědci různě. Podle jedněch se dělnice v tzv. eusociálních společenstvech evolučně vzdaly rozmnožování, protože je se sourozenci váže těsné příbuzenské pouto. Péčí o potomstvo své matky prospívají svým genům mnohem více než plozením vlastních potomků.
Podle jiné teorie není vzájemná příbuznost dělnic a královny vůbec důležitá, protože evoluční výhodu představuje samotná spolupráce. Nezištně si pomáhající kolonie fungují lépe bez ohledu na to, jak pevné pokrevní pouto jejich členy váže.
Nejnovější studie britských a australských vědců vedených Williamem Hughesem z Leedské univerzity zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Science dokazuje, že pravdu mají zastánci "příbuzenské teorie". Eusociální "hmyzí státy" se vyvinuly nezávisle na sobě hned osmkrát. Vědci porovnali zvyky královen 267 druhů společenského hmyzu všech osmi evolučních linií a sledovali, s kolika samci se královna páří.
Zjistili, že u zrodu každé linie stály monogamní druhy, u nichž se královna páří jen s jedním samečkem. Věrnost samičky zvyšuje vzájemnou příbuznost jejího potomstva. Podle Hughese není výskyt monogamie při zrodu evolučních linií vedoucích k hmyzím státům náhodná. Samotná spolupráce k evoluci dokonale organizovaných hmyzích společenství nestačila, rozhodující byla těsná příbuzenská pouta, kterým nahrávala monogamie.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.