Němečtí zemědělci bojkotují dodávky mléka

4. červen 2008
Zblízka

V Dopoledním Radiožurnálu se teď budeme věnovat suverénně nejsledovanější a také nejdiskutovanější tekutině v Německu, a tou je v posledních dnech mléko. Populární diskontní řetězce před měsícem drasticky snížily jeho cenu a spotřebitelé se radovali. Zemědělci si ale rychle spočítali, že by nové výkupní ceny znamenaly zejména pro malé a střední farmy neodvratný krach. Mlékaři se tak odhodlali k nevídanému kroku a zahájili bojkot dodávek suroviny mlékárnám, k tomu posléze přidali i blokádu některých klíčových závodů. Náš německý zpravodaj Jiří Hošek se za nespokojenými zemědělci vydal.

Jiří HOŠEK:
Stojím teď před mlékárnou ve městě Karstat na severozápadním okraji Braniborska a tady se shromáždilo několik desítek traktorů a blokují příjezd k místní mlékárně. Je ale třeba říct, že ten protest je přece jenom symbolický, protože tahle mlékárna nemá zas tak velkou produkci a navíc částečně se na ní podílejí, na jejím vlastnictví samotní zemědělci.

Uwe KESLER, mlékař:
Naším cílem není poškodit mlékárnu, i když to odnesla jako první. Chceme dostat do kolenou obchod. Průběh našeho protestu je zatím poklidný, což ale není všude pravidlem.

Jiří HOŠEK:
Poklidný, to myslíte případný zásah policie, ptám se mlékaře Uweho Keslere. Typického zemědělce ošlehaného sluncem. Přesně tak dostává se mi odpovědi. Ohlásili jsme úřadům pořádání shromáždění, neblokujeme dopravu v obci a ani mlékárna proti nim nepodnikla právní kroky, žádný mlékařský vůz nemůže dovnitř ani ven.

Edwin SCHMIDT, farmář:
Hrozně mě těší, že nás lidé stoprocentně podporují. Ještě jsem tedy neslyšel žádný negativní názor. Zemědělství je tu zapotřebí, a to nejen kvůli pracovním místům, ale také kvůli zachování rázu krajiny.

Jiří HOŠEK:
Hlásí z útrob svého traktoru další farmář Edwin Schmidt připravující se na noční stávkovou směnu. S podporou veřejnosti tohle není zas tak žhavé, protože lidé jsou pochopitelně rádi, že si v řetězci Aldi nebo Lidl koupí litr čerstvého plnotučného mléka za nevídaných jednašedesát centů.

Hubertus PELENGHAR, Svaz německého maloobchodu:
Cena hraje pro spotřebitele velkou roli, a i proto se snaží lidé mléko nakupovat za nejnižší možnou cenu. Mnoho domácností by si ani nemohlo dovolit zaplatit víc. Lidé jsou rádi, že díky konkurenci mezi obchodníky cena klesla. Nemusí to ale být trvalý trend, na podzim může být všechno jinak.

Jiří HOŠEK:
Říká Hubertus Pelenghar ze Svazu německého maloobchodu. Baví se spolu dvě krávy a jedna povídá: "Všechny potraviny na světě zdražují, jenom mléko ne." A ta druhá odvětí: "Dočkáš se až budou auta jezdit na mléko." Tak, tenhle kreslený vtip visí hned u vstupu do prostor firmy Rienmilch, která patři k největším producentům mléka v Braniborsku.

Jeans WINTER, prokurista firmy Rienmilch:
Dá se to vyjádřit ještě extrémnějším způsobem. Na počátku devadesát let jsme si za litr vyprodukovaného mléka mohli koupit litr a půl nafty. Dneska musíme nadojit čtyři a půl litru mléka, abychom si mohli koupit jediný litr nafty.

Jiří HOŠEK:
Kroutí hlavou prokurista firmy Rienmilch Jeans Winter. Hádka o centy mezi zemědělci, mlékárnami a obchodníky nám může připadat trochu malicherná, ale v ročním součtu to už dělá nezanedbatelnou částku. Výkyv jednoho centu znamená pro společnost Rienmilch ročně sto sedmdesát tisíc eur, deset centů ale představuje milion sedm set tisíc, což už je pro firmu neúnosná ztráta.

osoba:
Zisk tohoto řádu nemůžete produkcí mléka nikdy vytvořit. Čtyřicet centů, které nám mlékárny donedávna platily, pokrylo právě tak náklady. Dohnat ztrátu jednoho milionu sedmi set tisíc eur jde jenom úsporami, které půjdou až na samou podstatu našeho podnikání. Nakonec by finančně vykrváceli i samotní zaměstnanci, a to prostě nejde.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jiří Hošek
Spustit audio