Buňky s magnetickým podpisem lze sledovat
Do buněk savců se dá zavést zvláštní bakteriální gen. Ten způsobí, že se v nich nahromadí magnetické nanočástice. Pohyb takto označených buněk v těle se pak dá sledovat metodou magnetické rezonance.
O novém postupu značkování buněk referuje tým amerických genetických inženýrů v červnovém vydání časopisu Magnetic Resonance in Medicine. Vědci založili svou myšlenku na schopnosti tzv. magnetotaktických bakterií vnímat zemské magnetické pole. Uvědomili si, že jejich gen MagA by mohl být nástrojem umožňujícím označovat buňky jiných organizmů. Gen totiž programuje tvorbu bílkoviny, která do buňky přes buněčnou membránu transportuje rozpuštěné železo z okolí. Když se takový gen transplantuje např. do savčí buňky, začnou se v ní shromažďovat nepatrná zrníčka magnetitu (oxidu železnato-železitého). Jejich rozměry se sice pohybují jen v řádu nanometrů, ale buňka dostane jakousi magnetickou značku. Zviditelní se tak pro metodu tomografie magnetické rezonance (Magnetic Resonance Imaging - MRI). Jakýkoliv pohyb takové buňky v těle je pak možno metodou MRI sledovat.
Autoři studie již nový značkovací postup ověřovali na buňkách lidských ledvin. Nezaznamenali při tom, že by měl nějaké toxické účinky. Předpokládají, že značkovací postup by mohl získat stejný význam, jako má dnes značkovací metoda užívající tzv. zelený fluorescenční protein. Výhodou nového postupu ale je, že magnetické pole proniká tkáněmi snadněji než světlo.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
