Dánové nežili v době železné izolovaně

Poměrně zajímavé výsledky přinesl rozbor pozůstatků 18 lidí pohřbených na pohřebištích Bogebjerggard a Skovgaarde na dánském ostrově Sjaelland. Hroby pocházejí z dánské (předrománské) doby železné, tj. z období od r. 400 let př. n. l. až do roku 0. Rozborem mitochondriální DNA se zjistilo, že genetická rozmanitost pohřbených lidí byla prakticky stejná, jako je tomu dnes. Jeden z pohřbených mužů byl nejspíše arabského původu. Dřívější představa o lidech jednotného skandinávského genetickém typu, kteří měli kdysi Dánsko osídlit a žít zde odděleně od ostatního světa, se tedy ukázala jako úplně mylná.

Nálezy naopak potvrzují, že tehdejší obyvatelé Dánska žili s okolním světem ve stálém kontaktu. Je to nakonec i vysvětlitelné geografickou polohou Dánska. Mezi ním, jinými částmi Skandinávie i dalšími oblastmi Evropy probíhal obchod a výměna zboží. Rovněž se předpokládá existence kontaktu místního obyvatelstva s Římany, jejichž legie se zastavily na severu Německa, tedy nedaleko od dánského území. Tak se sem mohl dostat i onen arabský muž, který mohl být třeba otrokem nebo vojákem v římské armádě.

Ještě jednu zajímavou věc průzkum pozůstatků ukázal, a to ve shodě s nálezy na jiných pohřebištích v Dánsku. Lidé v hrobech nebyli příbuzní po mateřské linii. Nebyly tu tedy pohřbeny žádné velké rodiny. To by ukazovalo na to, že lidé byli tehdy dosti v pohybu. Neumírali ve vesničce, kde se narodili.