Prehistorické zbraně vznikaly experimentováním

22. září 2010

Dnes si ani neuvědomujeme, že naši dávní předkové museli provádět dlouhodobé "technologické" experimenty, aby jejich nástroje získaly potřebné užitné vlastnosti. Tak tomu bylo i při vývoji hrotů šípů, jak potvrzují archeologické nálezy v Severní Americe.

Archeologové z Missourské univerzity v USA vyhodnotili parametry více než 1000 kamenných hrotů šípů a oštěpů nalezených na třech lokalitách v Severní Americe a zjistili, jak se hrot těchto zbraní postupně vyvíjel. Studie na toto téma má vyjít na podzim v časopise Journal of Archeological Science. Vědci poukazují na to, že tehdejším lidem chybělo teoretické zázemí pro výpočty optimálních tvarů hrotů, stejně jako tloušťky a délky dříků. Optimalizace musela tedy probíhat výhradně experimentováním.

Nalezené hroty šípů (nahoře) a oštěpů (dole)

Luk a šíp se v severní Americe objevil zhruba před 1500 lety. Postupně vytěsnil starší vrhací zbraně (atlatly) a oštěpy. Hroty původních zbraní nebyly pro šíp ideální svým tvarem ani rozměry a musely se postupně optimalizovat. Na nálezech se může ukázat, že mezi vrhacími zbraněmi a lukem se šípem existovalo určité přechodné období. O tom svědčí velká rozmanitost tvarů hrotů v úvodní fázi přechodného období. Později, tak jak byly některé varianty hrotů překonány, se variabilita zhotovovaných "modelů" zúžila.

autor: Hynek Moravec
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.