Proč se některé ještěrky stavějí na zadní
Vědce z britské Společnosti biologů zajímalo, proč se některé ještěrky při běhu stavějí na zadní nohy. Rozhodli se zjistit, co se za tím skrývá.
V australském vnitrozemí pochytal Christofer Clemente se svými spolupracovníky 16 druhů ještěrek z čeledi Agamidae. V laboratořích v Perthu pak nafilmovali jejich běh na šlapacím mlýnku. Vědce překvapilo, že po zadních udělaly pár kroků dokonce i ty druhy ještěrek, které v přírodě takto běhat neviděli. Ochotu k chození po zadních neprojevovaly ale všechny druhy ještěrek ve stejné míře.
Vyhodnocení pokusů ukázalo, že míra schopnosti chození po zadních nesouvisí u jednotlivých zkoumaných druhů ještěrek s postavením daného druhu v rámci vývojového rodokmene. Důvod musí být tedy někde jinde. Již dříve zazněl názor, že chození po dvou může být rychlejší nebo ekonomičtější než chůze po všech čtyřech. Při pokusech ale Clemente dospěl k závěru, že pohyb po zadních je naopak energeticky náročnější a není ani rychlejší. Nakonec vědci navázali na jiný názor, a to že ještěrky posunutím těžiště dozadu zvyšují svou manévrovací schopnost. Při pokusech Clemente doložil, že skutečně existuje souvislost mezi náhlým zrychlením běhu ještěrky a postavením se na zadní. Síla, která posune těžiště ještěrky směrem dozadu, ji odlepí od země a vzpřímí. Ještěrka pak zvedne přední končetiny, podobně jako motorkáři zvedají při akceleraci přední kolo motocyklu.
Některé ještěrky se pohybují po zadních i jindy než při běhu, ale nevíme, jaké to má výhody. Podrobnější informace přináší článek v časopise The Journal of Experimental Biology.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.