Hororové žáby z Kamerunu
Některé druhy afrických žab si opatřují drápy skutečně hororovým způsobem - lámáním vlastních kostí.
Přibližně před 100 lety si zoologové všimli, že na prstech muzejních exponátů afrických žab z čeledi kvikuňkovitých (Arthroleptidae) jsou podivné kostěné výrůstky, které připomínají drápky. Neměli tušení, k čemu by žabkám mohly sloužit a pokládali je za důsledek konzervačních procesů. K letité záhadě se nyní vrátil biolog David Blackburn z Harvardu. Motivaci k výzkumu získal během své výpravy do Kamerunu, kde mu místní žáby přivodily značné množství škrábanců. Blackburn tvrdí, že při odchycení žáby kopou a svými drápky dokážou nepřítele - v tomto případě terénního biologa - citelně poranit. Vědí to i místní domorodci, kteří žáby považují za pochoutku. Neloví je jen tak do ruky, ale výhradně pomocí oštěpů nebo dlouhých mačet.
Kvůli přísným zákonům o vyvážení živých zvířat z Kamerunu nemohl Blackburn se svým týmem v laboratoři prozkoumat živé žáby, ale musel se spokojit s muzejními exponáty. Výsledky jejich anatomického výzkumu popisuje článek v Biology Letters. Uvádí, že drápy se vyskytují u dvanácti druhů z čeledi kvikuňkovitých - konkrétně u příslušníků rodů Astylosternus, Scotobleps a Trichobatrachus. Na prstech jejich zadních končetin se kromě poslední prstní kůstky ve tvaru drápku vyskytuje na samém konečku prstu ještě malé tělísko tvořené kostní tkání. V klidu je drápek k tomuto tělísku připojen tuhými vlákny kolagenu a tvoří s ním jeden celek. Pokud je ovšem žába napadena nepřítelem nebo uchopena do ruky, zlomí toto spojení pomocí stahu svalů, připojených k drápkům. Výsledkem je, že se drápky ohnou směrem dolů, jejich ostré konečky projdou pokožkou a žába je připravená k obraně.
Jakým způsobem, a jestli vůbec se drápy zase zatahují, není jasné. Pokud se tak děje, půjde zřejmě o pasivní proces, při kterém drápy pozvolna vklouznou zpět pod pokožku. Že by se na něm účastnily i svaly, není příliš pravděpodobné. V každém případě jde o naprosto unikátní obranný mechanismus, který zřejmě umožnily skvělé regenerační schopnosti těchto žab. Někteří odborníci ovšem pochybují, že drápy primárně slouží k obraně - například herpetolog David Cannatella z Texaské univerzity podle článku na stránkách Science uvažuje i o možnosti, že žábám usnadňují šplhání po skalnatém povrchu.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.