Kolumbijský konflikt kvůli nenápadné rostlině

Koka je poměrně nenápadný, asi 2 až 3 metry vysoký keř. Původně rostla v horách na severozápadě Jižní Ameriky, ale lidé ji rozšířili i do dalších oblastí s podobnými přírodními podmínkami. Koka může růst na svazích And v nadmořských výškách od 300 do 1000 m. n. m.

Vzdálená příbuzná našich pryšců

Taxonomicky patří koka (Erythroxylum coca) společně s dalšími nejméně 250 druhy do čeledi Erythroxylaceae. Má střídavé světlezelené opak-vejčité listy a drobné bílé kvítky. Z našich rostlin jsou jí vývojově nejblíže pryšce.

Koka je svým výskytem vázaná na vlhké lesy tropického pásma. V oblastech, kde je většina biomasy soustředěna do korun stromů, dominuje tento keř především na lesních mýtinách nebo na březích řek - v galeriových lesích.

I když možná koka nevyniká pestrobarevnými květy a ani zřejmě nehraje klíčovou roli v ekosystémech andských lesů, je možné s trochou nadsázky říct, že je to jedna z mála jihoamerických rostlin známých po celém světě.

Může za to kokain

Příčinou této proslulosti je samozřejmě alkaloid kokain, který listy koky obsahují. Kokain patří společně s atropinem, belladoninem nebo scopolaminem mezi tzv. tropanové alkaloidy, které se vyznačují podobnou chemickou strukturou založenou na dusíkatém heterocyklu alkoholu tropanolu a jeho derivátů. Všechny tyto látky ovlivňují lidský organismus a v koncentrované formě se jedná o silné jedy.

Je to všechno náhoda?

Alkaloidy nejsou nezbytně nutné pro samotný život rostlin. Jejich prostřednictvím se rostlina zbavuje některých jedovatých nebo jiným způsobem nebezpečných odpadních látek. Přemění je na chemikálie pro ni neškodné (v tomto případě alkaloidy), a ty pak skladuje ve svých buňkách. Může se stát, že tyto látky způsobí nepoživatelnost listů rostlin pro býložravce nebo býložravý hmyz - takové druhy jsou pak v evoluci oproti těm výjimečně chutným jednoznačně zvýhodněny. Z nějakých takových příčin začala pravděpodobně produkovat svůj alkaloid i koka. Nejprve šlo vlastně jen o odpadní produkt metabolismu, který ale později začal chránit rostlinu před býložravci a asi je jen náhoda, že ta stejná látka má na organismus člověka stimulační vliv.

Blahodárná koka

Alkaloid kokain podávaný v množství obsaženém v listech působí na lidský organismus stimulačně. Pomáhá překonat únavu, působí proti hladu i žízni a umožňuje lépe snášet fyzickou námahu ve vysokohorském prostředí. Z těchto důvodů byla koka využívána už před 3000 lety původními obyvateli Jižní Ameriky. Žvýkání koky umožnilo Inkům přežít a pracovat ve vysokohorských polohách And a stojí tak vlastně za prosperitou celé této mocné říše. Z archeologických nálezů víme, že v těch dobách bylo pěstování koky monopolizované státem. Přístup k listům měli pouze muži, a to podle svých zásluh.

I když si dnes může koupit sušené kokové listy na tržištích v Jižní Americe každý, způsob využívání této drogy se tady za celá tisíciletí nezměnil. Jihoamerická kultura nikdy neobjevila možnost vyčistit alkaloid kokain a využívat ho v koncentrované formě.

Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.