Privatizace on-line

Na západ od českých hranic je prý něco takového běžné, a bylo proto na čase vyzkoušet novinku i u nás. Je však prodej přes internet skutečně tak výhodný, a pokud ano, proč se s prvním výstřelem muselo čekat tak dlouho?

Spojení módní vlna transparentnosti není tak úplně od věci. Politická scéna okupovaná korupčními aférami a neustálým zpochybňováním majetkových poměrů na jedné i druhé straně má mnoho důvodů ukazovat voličům vstřícnější tvář a podávat důkazy čistých úmyslů. Z pozitivních příkladů z poslední doby by bylo možné jmenovat odprodej části akcií elektrárenského podniku ČEZ, chystanou privatizaci ruzyňského letiště i ostře sledované změny grantové politiky hlavního města Prahy, odkud bylo chvílemi informací až přespříliš.

Atmosféře otevřenosti svým způsobem přispívají také soudy, jež ponechávají atraktivní jednání přístupná veřejnosti a neodmítají dokonce ani přítomnost televizních kamer. Není jistě nutné připomínat kauzu Marie Benešové a jejího výroku o justiční mafii nebo právě probíhající řízení ve věci týraných chlapců z Kuřimi. Soudce Vojtěch Cepl mladší v prvním zmíněném případu však současně upozornil na neradostný společenský trend, projevující se v nízkém právním povědomí a pramalém zájmu o věci veřejné na straně občanů. Jako by se tím snažil český národ vytrhnout z pasivity a nezájmu o vlastní okolí.

Poslední události naznačují, že tendence hospodařit průhledně a poctivě bez ohledu na potenciální hlasy se voličů konečně odráží i v každodenní činnosti centrálních úřadů a ministerstev. Těžko se však bránit otázce, proč podobná otevřenost nepanuje ve veřejné sféře už dávno. Internetové aukce a výběrová řízení jistě nejsou jediným efektivním nástrojem, jenž umožňuje úplný a soustavný dohled kontrolních orgánů i veřejnosti a zástupců médií.

Internetovou, přesněji elektronickou aukci přinesl před dvěma lety nový zákon o veřejných zakázkách. Státní úřady i obce této možnosti dosud využívají jen omezeně a stále upřednostňují klasickou formu obálkových nabídek. U výběrových řízení zohledňujících spektrum subjektivně hodnocených kritérií může být zpracování papírových nabídek pohodlnější, ale pokud o budoucím vítězi rozhoduje výlučně cena, internetová komunikace je výhodnější jak s ohledem na dosažené výnosy tak i pro svou rychlost a transparentnost. Její větší rozšíření již v lednu letošního roku podpořila analýza boje proti korupci. Jak naznačují statistiky Transparency International, stále pouze třetina veřejných zakázek v Česku je zcela průhledná.

Červnová dražba ukázala, že i zaběhnuté postupy a neochotu vystavit se větší veřejné kontrole je možné s přispěním moderní techniky překonat. První prodávaný objekt, Zařízení služeb ministerstva vnitra v pražských Radlicích, dosáhl výnosu 280 mil. Kč, což je podle odhadů o 40 milionů více než při klasickém výběrovém řízení. Pravidla byla velmi jednoduchá. Aukce se mohl zúčastnit každý, kdo složil předepsanou zálohu a zajistil si přístup ke speciální internetové stránce zřízené zprostředkovávající realitní kanceláří. Dále už platil jen minimální a maximální limit pro přihazování v rozmezí jednoho až deseti milionů korun.

Cílem současných prodejů je podle ministra vnitra Ivana Langera zejména záměr získat prostředky na projekt modernizace tisícovky policejních služeben a na financování dodávky 3500 nových policejních vozidel. Po aukci v Radlicích a Klecanech by měl v závěru roku přijít na řadu i prodej policejního areálu v Zelenči. Ministerstvo celkově počítá s výnosem minimálně 800 mil. Kč. Je možné, že další dražby už nebudou tak úspěšné jako boj o lukrativní pozemky v Praze, ale zmíněnou částku by se mělo podařit dosáhnout. Na zmíněné projekty však výnosy bez dalšího jistě stačit nebudou.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .