Mazaní parazitičtí korýši
Být parazitem má jednu velkou nevýhodu - pokud něco sežere vašeho hostitele, je s vámi pravděpodobně amen. Pro parazitické korýše, kteří sužují lososy, to ale neplatí.
Parazitičtí korýši Lepeophtheirus salmonis, kterým se říká mořské vši, napadají lososovité ryby. Živí se jejich pokožkou, svalovinou i krví. Doslova pohromou se staly na rybích farmách, kde je v malém prostoru nádrží natěsnáno velké množství ryb. Z farem se mořské vši nezadržitelně šíří i mezi volně žijící lososy. Údajně kvůli těmto parazitům hyne až 95 procent mladých jedinců, jejichž migrační cesty vedou kolem rybích farem. Některé populace jsou proto na pokraji vyhubení.
Nová studie, kterou provedli biologové z kanadské Simon Fraser University, ukázala, že šíření mořských vší je ještě větší problém, než se zatím zdálo. Pokud totiž hostitelského lososa uloví dravá ryba, neznamená to pro korýše konec, ale jen záminku ke stěhování. Vši jednoduše v příhodnou chvíli přelezou či přeplavou z lososa na dravce.
Tento únikový mechanismus parazitů zatím nebyl nikdy pozorován a podle článku v Biology Letters jeho objev vzbuzuje značné obavy. Mořské vši z rybích farem totiž evidentně neohrožují jen mladé lososy, ale i jejich dravce z čeledi lososovitých - například pstruhy Oncorhynchus kisutch a Oncorhynchus clarki.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
