Robot, který šplhá v potrubí
Pro kontrolu vnitřku průmyslových potrubí se používají různá zařízení. Norská výzkumná organizace SINTEF nyní vyvíjí potrubního robota, který by byl schopný se samostatně rozhodovat a navíc by se v trubkách uměl pohybovat i ve svislém směru.
Vnitřní prostor a stav vnitřního povrchu průmyslových potrubí se musí kontrolovat, aby se dalo předejít nepříjemným haváriím. Inspekční zařízení, které by bylo schopné putovat vnitřkem potrubních systémů samostatně a podle potřeby se rozhodovat, kterým směrem se vydá, není ale snadné zkonstruovat.
Úkol sestrojit inteligentního potrubního robota si vytýčili specialisté na kybernetiku a měřicí optiku velké norské výzkumné organizace SINTEF. V současné době mají sice jen rozpracované jeho jednotlivé části, ale s konstrukcí podobných zařízení mají velké zkušenosti již z dřívějška. Jejich robot by měl sestávat z 10 - 11 segmentů, opatřených kolečky. Měl by být schopen pohybovat se potrubími o různém průměru až do minimální světlosti 20 cm. Důležité bude, aby se robot uměl sám navigovat. K tomu mu bude sloužit kamera schopná odměřování vzdálenosti objektů. To mu umožní tvořit si mapu potrubních prostor. Tak se bude moci robot orientovat a potrubním systémem, ve kterém bývají zabudovány všelijaké armatury a odbočky, se pohybovat "na vlastní pěst". Zabudované podrobné instrukce mu budou napovídat, jak si počínat v různých situacích.
Těžké je vyřešit techniku lezení vzhůru svislými trubkami. Robot bude moci lézt buď tak, že si "bříško" opře o stěnu a pak se bude kroutit směrem vzhůru. Nebo se o stěnu opře "zády" a segmenty bude vzpírat proti protější části stěny, tak jak to může udělat člověk při lezení v šachtě.
Výzkumníci věří, že prototyp robota představí koncem letošního roku. Jeho definitivní verze by měla být vyrobena z hliníku a měla by mít délku 1,5 m.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
