Sté výročí objevu nejstaršího tisku

Před 100 lety - přesně 3. července 1908 - objevil italský archeolog Luigi Pernier na Krétě ve sklepení minojského paláce Festos podivný předmět. Kotouč z pálené hlíny o průměru 16 centimetrů a tlustý necelé dva centimetry nese na obou stranách do spirály uspořádané znaky. Ty byly nejprve vytlačeny matricí do měkké hlíny a následně byl kotouč vypálen v keramické peci. Tzv. festoský disk byl zřejmě vyroben mezi roky 1850 až 1600 př. n. l. Jde o nestarší tištěný dokument, který předbíhá Gutenbergův vynález knihtisku o víc než 3000 let.

Celé století láká festoský disk pozornost profesionálních lingvistů, amatérských badatelů i naprostých šarlatánů. Nikdo by asi ani nespočetl, kolikrát už hlásali do světa, že nejstarší známý tištěný text rozluštili. A pokaždé jinak. Podle některých badatelů nejde o nápis, ale o deskovou hru. Podle jedněch expertů je tu zapsána homérská poezie, podle jiných zase vyhlášení války. Někdo tvrdí, že text zachycuje zprávu v chetitštině, jiný jej považuje za nápis v jazyce starých Egypťanů a další přísahá, že festoský disk nese zprávu v řečtině.

Na disku se nachází celkem 45 různých znaků. Pokud někomu stálo za to vyrábět pro každý z nich matrici, pak musel podobné zápisy pořizovat poměrně často. A to je další záhada. Žádný další podobný disk ani nápis se od Pernierova objevu nenašel. To ztěžuje jakýkoli pokus o rozluštění textu a co víc - otevírá to možnost, že festoský disk je elegantní padělek.

Předpokládané stáří disku by mohly potvrdit termoluminiscenční analýzy. K těm však žádný řecký vědec a politik nedá svolení. Co kdyby se při nich disk ukázal jako pravý a zároveň by se poškodil, nebo dokonce zničil? Jak ale tvrdí zlé jazyky, zjištění, že festoský disk je padělek, se Řekové bojí ještě víc.

Tato zpráva zazněla v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 27. 6. 2008.