Je člověk někým jiným, když mluví cizí řečí?
Vědci studovali na Američankách španělského původu proměny osobnosti při mluvení různými jazyky.
Podle výzkumníků z amerických univerzit Baruch College a Wisconsinské univerzity v Milwaukee může být jazyk podnětem, který aktivuje různé způsoby vnímání sebe sama jakožto příslušníka určitého kulturního prostředí. Při přechodu z užívání jednoho jazyka do druhého dochází k posunu tohoto "kulturně-specifického rámce" osobnosti.
Odborníci zkoumali tyto otázky na skupinách amerických žen španělského původu. Všechny tyto ženy byly bilingvní - mluvily jak španělsky, tak anglicky. Měly ale různý vztah ke své původní, španělské kultuře. Některé se cítily jako bikulturní, pociťovaly tedy stejný vztah k anglo-americké i španělské kultuře. Jiné tuto obojakost necítily. Vědci zjistili, že bikulturní ženy přepínaly svůj osobnostní "rámec" mnohem rychleji a snadněji než ženy mající hlubší vztah pouze k jedné kultuře.
Když tyto ženy mluvily španělsky, cítily se mnohem sebejistější a rozhodnější. Také rozdílně vnímaly povahu jiných žen, jejichž inzertní klipy jim výzkumníci dávali zhlédnout buď ve verzi anglické nebo španělské. Ve španělské verzi vnímaly účastnice výzkumu tyto ženy jako soběstačnější a extrovertnější. Tak např. tu samou ženu z klipu charakterizovala jedna účastnice studie jako "nezávislou a schopnou riskovat" po zhlédnutí verze španělské a jako "bez naděje, opuštěnou a zmatenou" po pozdějším zhlédnutí verze anglické.
Posun v hodnocení sebe sama i druhých při přechodu do druhého jazyka nastává u bikulturních lidí podvědomě. Má přitom velký dopad na chování člověka jako zákazníka nebo voliče. Studie má vyjít v srpnovém vydání časopisu Journal of Consumer Research.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka