Kukuřice pochází z Mexika

Kukuřice patří do čeledi trav spolu s rýží, pšenicí, ječmenem, čirokem a cukrovou třtinou. Nejdříve se začala pěstovat v Mexiku asi před 10 000 lety. Od té doby Mexičané vyšlechtili tisíce odrůd vhodných k pěstování v rozmanitých typech mexické krajiny - od suché, mírné vysočiny k vlhkým tropickým nížinám. Stále je ovšem potřeba kultivovat nové odrůdy.

Mexičtí vědci proto zkoumali genetickou výbavu kukuřice. Při tom stanovili genetickou sekvenci kultivaru B73, který je jedním z těch, jež se v současné době pěstují. Kromě toho stanovili sekvenci původní, starověké odrůdy nazývané Palomero. Tato odrůda patří mezi tzv. kukuřice pukancové, které se podle archeologických nálezů rozšířily z vrchovin středního Mexika do severního Mexika a na jihozápad dnešních Spojených států. Pukancové kukuřice patří pravděpodobně mezi nejstarší odrůdy kukuřice. Při srovnání genetické výbavy současné a původní odrůdy vědci zjistili, že genom odrůdy Palomero je o 22 % menší než genom kultivaru B73. Při tom bylo zjištěno, že starověká kukuřice představuje zásobárnu dosud neprobádaných genů. Ta by se mohla využít jednak pro studium evoluce a domestikace kukuřice a jiných obilovin, jednak pro šlechtění nových generací plodin.

Kukuřice je vhodná modelová rostlina pro studium vývoje obilnin, a to vzhledem ke komplexnosti jejího genomu, četným vývojovým mutacím a tisícům odrůd. Předpokládá se, že v procesu vývoje kukuřice bylo vybráno 1200 genů a tento proces stále pokračuje. Studie byla přednesena 28. 6. 2008 na výroční konferenci Americké společnosti rostlinných biologů, konané ve mexické Méridě.