Eskymácké příběhy vyprávějí o zaniklé expedici
V polovině 19. století zmizela v kanadské Arktidě průzkumná výprava britského polárníka Franklina. Nedávno posbíraná eskymácká vyprávění vrhají na konec expedice nové světlo.
V létě roku 1845 vplul britský polární badatel sir John Franklin s loděmi Terror a Erebus do spleti ostrovů, zátok, průlivů a úžin při severním pobřeží Kanady. Hledal v tomto nepřehledném mořském labyrintu severozápadní průjezd - splavnou vodní cesty spojující severní Atlantik s Beaufortovým mořem, omývajícím severní pobřeží Aljašky.
Když od Franklina nepřišla žádná zpráva ani v létě roku 1847, začalo jedno z nejrozsáhlejších pátrání v dějinách arktických průzkumných výprav. Bez úspěchu. Záchranné expedice našly opuštěná tábořiště, ostatky několika členů ztracené výpravy a dokonce i zprávu, podle které Franklin zemřel 11. června 1847. Osud lodí i většiny posádky ale zůstává dodnes zahalen tajemstvím.
Kanadská historička Dorothy Harley Eberová tuto záhadu možná vyřešila. Sbírala stará, ústní tradicí předávaná eskymácká vyprávění. V osadě Nunavak na ostrově Victoria se doslechla o lodích, které musely kolem roku 1850 zakotvit u nedalekých Ostrovů královské zeměpisné společnosti.
"Neměli na vybranou. Na lodích se vytvořila tak silná námraza, že nemohli plout dál," vyprávěli eskymáci, co slýchali jako děti od starců.
V té době musela být expedice těsně před zánikem a její účastníci doslova hleděli smrti do očí. Ostrovy královské zeměpisné společnosti jsou přitom asi sto kilometrů severozápadně od nejvzdálenějšího bodu, k němuž kdy dospěly záchranné výpravy. To by vysvětlovalo, proč lodi ani ostatky většiny členů Franklinovy expedice nikdy nikdo nenašel. Eskymáci vědí, kde lodi před více než půldruhým stoletím zakotvily.
"Půda je tam dodnes promaštěná tulením tukem, který ti lidé škvařili a pak ho používali na vařené a topení," tvrdí eskymáci.
Skončila nešťastná Franklinova expedice na Ostrovech královské zeměpisné společnosti? Tuto otázku definitivně zodpoví až průzkum v nově vytipované lokalitě.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 4. 7. 2008.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
