Bohatá a ortodoxní Saúdská Arábie

Když na začátku 7. století v Mekce na západním pobřeží Arabského poloostrova u Rudého moře prorok islámu Mohamed zakládal nové monoteistické náboženství, upevnil i něco jiného. Z blízké Mediny spojil jednotlivé arabské kmeny do politického celku, který už během několika desítek let ovlivňoval celou jižní a střední Asii, následně i Středomoří. Území se kromě islamizace začalo postupně i arabizovat. To přinášelo kulturně a vzdělanostně významné výsledky. Právě Arabové využívali a dál předávali poznatky Řeků a dalších antických civilizací.

Po roce 1250 si ale začali území podmaňovat divocí a mongolizovaní mameluci. Beduínští Arabové však stále měli autonomii. Když se ovšem na svatá místa islámu po roce 1517 dostali osmanští Turci, začali se právě oni cítit jako hlavní ochránci muslimů celého světa. Jak je ale pro arabské kmeny typické, poměrně brzy začal odboj, nejsilnější ve spojení ortodoxního vůdce Abd al-Wahhaba a zakladatele místní dynastie Muhammada Ibn Saúda.

To vedlo k ustavení teokratického wahhábovského režimu, a tím ke vzniku Saúdské Arábie, která zase na delší čas podléhala Osmanům. Východní pobřežní území-Dehu a Nedžd už ovládali Angličané, kteří začali využívat místního ropného bohatství. Arabům pomáhal v boji proti Osmanům na západě v Hidžázu Brit Lawrence z Arábie. Následně po bojích mezi beduíny roku 1932 vzniklo království Saúdská Arábie.

Většina arabských obyvatel země však stále cítí silnější spojitost s vlastním, původem většinou beduínským kmenem. Těch je v Saúdské Arábii ještě dnes na čtyři sta. I když tam všude narazíte na velmi moderní infrastrukturu a znatelné jsou tam vlivy euroamerické civilizace, státní systém se pevně drží známého islámského práva šaría a saúdská dynastie má feudální moc. Obyvatelé Saúdské Arábie prostě našli pevné spojení mezi ropným bohatstvím a obecně hmotným pohodlím, ale taky mezi svým ortodoxním náboženským životem a pevnou vazbou na minulost, předky a jejich zákony pouště.

Protože Saúdská Arábie je spojencem Američanů, nepomáhala Iráčanům ani jiným státům, které jsou zaměřeny proti Evropě a Izraeli, i když s mnoha těmito státy sousedí. I tady však žijí menšiny obyvatel z cizích zemí, které většinou pracují na ropných polích a v hůře placených zaměstnáních. Šíitští Íránci zde znamenají jisté napětí, protože wahhábité jsou výrazní sunnité. Mezi ně patří i vůdce teroristů Usáma bin Ládin, jehož otec, stavební magnát, přišel na území Saúdské Arábie z Jemenu.

Další menšinou jsou Lurové a taky muslimští i hinduističtí Indové, kteří mají asi nejhorší postavení ze všech. Oni, stejně jako odborníci, kteří sem přišli z USA a evropských států, musí striktně dodržovat pravidla teokratického režimu. Ještě dnes v něm totiž hrozí za různé prohřešky kamenování, utínaní rukou a jiné postihy. Základem státu, kde leží posvátná Mekka a kam každý rok přijíždějí milióny muslimů z celého světa na náboženské pouti, jsou zkrátka víra a pravidla, na jejichž dodržování závisí fungování celého zřízení.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.