Co zabíjí lvy
Za mnohými epidemiemi infekčních chorob stojí kombinace několika patogenů a faktorů životního prostředí. Odhalit takovou kombinaci bývá obtížené, ale v případě umírajících lvů se to podařilo.
V roce 1994 zahynula v africkém národním parku Serengeti skoro třetina lvů. Zvířata byla infikována virem CDV (Canine Distemper Virus), který se vyskytuje primárně u psů, ale může napadat i jiné šelmy. Vědci už tehdy tušili, že kromě viru se na lvech musel podepsat ještě nějaký jiný faktor. Virová infekce se totiž mezi lvy vyskytovala už dříve, ale bez smrtících následků.
Za pravdu jim dala další vlna hromadných úmrtí, ke které došlo v roce 2001 v oblasti známého kráteru Ngorongoro. Ukázala dalšího viníka: klíšťata, která přenášejí jednobunečné parazity rodu Babesia. Tím se však důvody, proč lvi umírali, ještě stále nevyčerpaly. Stejně jako virus, ani klíšťata a jimi přenášená parazitární infekce nebyla pro lvy ničím novým. Retrospektivní studie velkého množství krevních vzorků, kterou nyní provedli ekologové z Minnesotské univerzity, odhalila chybějící článek.
Obě epidemie nastaly v období extrémního sucha, které zapříčinilo zvýšení počtu klíšťat a zároveň hladovění býložravců. Afričtí buvoli (Syncerus caffer) - hlavní kořist tanzanijských lvů - byli podle článku v PLoS ONE klíšťaty zcela obsypaní. Z mrtvých nebo umírajících zvířat pak klíšťata hromadně "přeskakovala" na lvy, kteří hledali snadnou kořist. Lvi, kteří už měli imunitní systém oslabený virem CDV, se s tak náhlou a masivní infekcí parazity Babesia nedokázali vyrovnat.
Výsledky studie tak bohužel ukazují, že jestli se velká sucha budou opakovat - a podle klimatických modelů se tak stane - afričtí lvi budou velmi trpět.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.