Euro, posilující koruna - proč váhat

Silná koruna spolu s neurčitostí termínu přijetí eura může vést až k reinvesticím zejména za-hraničních firem, které dnes tvoří výraznou část domácí výrobní produkce. Čím dál více ana-lytiků i průmyslových podnikatelů si tento trend uvědomuje a začíná volat alespoň po stano-vení termínu přijetí eura. Někteří podnikatelé dokonce již nyní provádějí své obchodní trans-akce výhradně v eurech. Příkladně lze uvést firmy Magneton nebo Škoda Auto, která k tomu tlačí i své subdodavatele, případně vyhledává jiné v eurozóně.

Pro podniky závislé na vývozu je tempo posilování koruny vražedné a bez výhledu k určitému datu přijetí eura i bezperspektivní. Od České národní banky pomoc nemohou čekat, protože ta má stanoven za hlavní cíl cenovou stabilitu a její zásah k oslabení koruny by vedl k růstu in-flace.

Navíc v křeslech bankovní rady je většina členů se skeptickým postojem k euru, ve shodě s trendem z doby svého jmenování. Pro ilustraci, posílení koruny o 3 procenta znamená sníže-ní inflace o jeden procentní bod, tedy alespoň podle nezávislých analytiků. Posilování koruny tedy vykonává práci za centrální banku a ta nemusí zvyšovat úrokové sazby, což je další ná-stroj k udržení cenové hladiny.

Zkusme si tedy říci o záporech a kladech jednotné evropské měny ve vztahu k českému vstupu do této společnosti. Nutno předeslat, že k přijetí eura jsme se již zavázali v přístupových smlouvách a tento závazek zrušit nelze. Raději než o záporech je lépe mluvit o rizicích. Zde se uvádí možnosti zvýšené inflace, ztráta nezávislé monetární politiky a vhodnost použití jedné měny u ekonomicky různorodých národnostních ekonomik. Současná slovinská zkušenost a dokonce i slovenský předpoklad uvádí vliv eura na zvýšení inflace ve výši jednoho procentní-ho bodu. Znamená to, že jsou možnosti, jak se uchránit většímu výkyvu.

Nezávislost monetární politiky je jen snížení národního vlivu, ale je účelem, aby si konkuro-valy měny místo přirozené konkurence podniků? Tuto myšlenku odmítly vstupem do eurozó-ny i tak silné ekonomiky s tradicí národní měny jako jsou Německo a Francie, vzdaly se dob-rovolně suverenity měny, a to před zahájením funkčnosti eura. Předešlých 6 a 1/2 roku platnosti eura nás mohlo přesvědčit, že tento druh ztráty suverenity je jen strašákem.

Konečně různorodé národní ekonomiky. Ty v době celosvětové globalizace naprosto ztrácejí smysl, protože ekonomické cykly a výkyvy se projevují bez ohledu na národní hranice po jed-notlivých odvětvích nebo komoditách, a to celoplošně. Připomínám, že současně má eurozóna 15 rozmanitých členů.

Uvážíme-li, že od rozhodnutí o přijetí eura k jeho uskutečnění uplyne dle odborníků tří až pětileté období, je nejvyšší čas stanovit pevné datum. Uvědomme si, že největší objem našeho exportu míří do okolních zemích, kde již nyní v polovině platí euro, příští rok se přidává i Slovensko a od roku 2012 i Polsko. Staneme se proto ostrůvkem s národní měnou uprostřed Evropy, uprostřed eurozóny.

Na rozdíl od záporů nebo rizik jsou klady přijetí eura ve většině svých dopadů vyčíslitelné. Odpadává nutnost přepočtu a výměny peněz, které jsou zpoplatněny jak v bankách, tak ve směnárnách, o ztrátách kurzovních změn nemluvě. Ty přinesou úsporu hlavně firmám. Zneu-žití eura ke zdražení lze zamezit snadným administrativním opatřením, a to stanovením po-vinnosti obchodníkům uvádět ceny v obou měnách po dostatečně dlouhou dobu před a hlavně i po zavedení eura. Je dobré si připomenout, že firmy nemohou ovlivnit výkyvy kurzu měny, ale inflaci mohou tlumit omezováním nákladů, které se jim už sníží neexistencí kursového rizika a úsporami souvisejícími s jednotnou měnou.

Posledním argumentem pro zavedení eura by mohla být současná dynamika růstu ekonomiky, jejíž tempo sice už není razantní, ale stále existuje. Nebo budeme čekat až ekonomické ukaza-tele vykáží recesi jako se již stalo v Dánsku, které rovněž leží mimo eurozónu?

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .