Dvojí zvětšování mozku primátů
K jedné z nejdůležitějších událostí ve vývoji primátů - zvětšení mozku - došlo nezávisle ve Starém i Novém světě.
Předkové primátů měli vzhledem k velikosti těla mnohem menší mozky než dnešní opice a lidoopi. Primatologové dlouho předpokládali, že zvětšení mozku mohlo nastat na různých místech evolučního stromu primátů. První skutečný důkaz o tom, že k encefalizaci došlo nezávisle ve Starém i Novém světě, nyní přinesla fosilie primáta Chilecebus, který žil asi před 20 miliony let v dnešních Andách. Jde o jednu z nejstarších a nejzachovalejších fosilií primátů v celé jižní Americe, která byla popsána už v roce 1995.
Velikost mozku vzhledem k tělu udává takzvaný koeficient encefalizace (EQ). Nové zkoumání fosilie ukázalo, že Chilecebus měl encefalizační koeficient rovný 1,11. To je o mnoho méně než u žijících primátů (kromě člověka) ze Starého i Nového světa, u kterých se koeficient pohybuje mezi 1,39 a 2,44. Naproti tomu další jihoamerický primát Killikaike, který žil před 16,5 miliony let, měl koeficient encefalizace už mnohem vyšší.
Podle zprávy Muzea americké historie je závěr jasný. Časní primáti ze Starého i Nového světa měli malé mozky, což znamená, že k encefalizaci muselo v evoluci dojít dvakrát - na obou kontinentech nezávisle na sobě.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
