Dávní létající plazi: kluzák a parašutista

V 50. letech minulého století našli paleontologové v jeskynních poblíž anglického Bristolu fosilie asi 70 centimetrů dlouhých plazů, kteří žili přibližně před 225 miliony let. Podle prodloužených žeber, které zvětšovaly postranní povrch těla to zřejmě byli tvorové, kteří mohli krátké vzdálenosti překonávat klouzavým letem. Plazi se našli hned ve dvou verzích - s delšími "křídly", která dostala jméno Kuehneosuchus a s kratšími "křídly", která byla pojmenována jako Kuehneosaurus. Jinak si byli velice podobní, což vede k závěru, že šlo o samce a samici stejného druhu.

Model Kuehneosaura|foto: Georg Olechinski

Jejich letové schopnosti a aerodynamiku nyní analyzovali paleobiologové z Bristolské univerzity. Postavili modely obou plazů, které zkoumali ve větrném tunelu, normálně používaném leteckými inženýry. Ke svému překvapení zjistili, že plaz s delšími žebry byl za letu překvapivě stabilní a skokem z pětimetrového stromu mohl snadno klouzáním přeletět devítimetrovou vzdálenost, než dosedl na zem. Plaz s kratšími výběžky žeber byl naproti tomu spíš parašutista, který se na zem dostával po mnohem kratší dráze.

Experiment také vyvrátil spekulace, že tito plazi mohli mít navíc membrány mezi prsty nebo dokonce mezi končetinami, podobně jako dnešní létající veverky. Přidání těchto prvků totiž modely výrazně destabilizovalo.