Belgie je zase blíž rozdělení, premiér nabídl demisi
Belgie znovu stojí na pokraji rozpadu. Necelé čtyři měsíce po ustavení koaliční vlády, které trvalo tři čtvrtě roku, podal premiér Yves Leterme demisi. Přitom ještě dnes měl původně v plánu vystoupit ve federálním parlamentu a představit návrhy, jak upravit fungování administrativy společného státu nizozemsky mluvících Vlámů a frankofonních Valonů. Belgický král teď musí rozhodnout, jestli demisi přijme.
Premiér Yves Leterme podal svou demisi králi Albertovi II. krátce před půlnocí. Pro rezignaci se rozhodl potom, když se mu nepodařilo se všemi stranami vládní koalice dohodnout plán na přenesení více pravomocí z centra na regionální parlamenty a vlády.
S další decentralizací nesouhlasili v obavě ze ztráty solidárního přístupu k chudším částem Belgie Valoni. Těch žije v Belgii asi 40 procent. Převážně frankofonní je ale také oficiálně dvojjazyčný Brusel.
Jablkem sváru se stal také velký volební obvod kolem Bruselu. Valoni žijící ve dvou vlámských obcích dosud mohli hlasovat pro frankofonní kandidáty v dvojjazyčném hlavním městě. Po reformě by si ale mohli vybírat jen z nizozemsky mluvících Vlámů.
Koaliční vláda premiéra Leterma vznikla teprve letos v březnu. Bylo to 9 měsíců po volbách, ve kterých sice Letermova Křesťanská, demokratická a vlámská strana vyhrála, ale nedokázala se s frankofonními stranami na kabinetu dohodnout.
Valoni se stále obávají předvolebního slibu premiéra, že získá pro většinové Vlámy širší autonomii. Podle Valonů by ale přílišná decentralizace mohla vést k oslabení státu a odstranění principu solidarity, který dnes pomáhá vyrovnávat životní úroveň v chudším Valonsku. Tím by se zvýšilo nebezpečí rozdělení státu, který je už teď důsledně rozdělený podle jazykového principu.
Na řešení sporných otázek se chtěly vlámské a valonské strany dohodnout právě do dneška.
