Průvodce ztracenými poklady světa
Na léto a zpříjemnění cestování nebo deštivých dnů je jako dělaná kniha, která svým grafickým zpracováním připomíná zažloutlé listy deníků a ilustracemi jako z verneovek láká za dobrodružstvím. V obsahu ale nečekejte jen truhly plné zlata a drahého kamení. Pokladem může být zrezivělý geniální přístroj, rozpadající se svitek či kamenná koule. Každý je však opředen třeba biblickou legendou, tajemstvím a některé zasahují i za hranice metafyziky.
Poklady jsou ztráceny i nalézány od starověku až po 21. století. Vždy se najde někdo, kdo od pošetilých snů přejde k praktickému kopání a hledání, jemuž zasvětí celý život. A třeba uspěje. S lehkovážnou nadějí se vydává na honbu za pokladem, zlatým přeludem, hnán mamonem, touhou po slávě nebo po poznání.
Čtyřicet pět stručných kapitol obsahuje základní údaje o pokladech, které jsou pravděpodobně nenávratně ztraceny (Archa úmluvy, Svatý grál, Atlantida nebo Jantarová komnata) nebo byly naopak po staletích až tisíciletích znovu objeveny (Rosettská deska, Trója a Turínské plátno). Spíše populárně-naučné stránky jsou přehledně rozčleněny do odstavců s popisem pokladu, jeho významem, historií a současným stavem. I u těch nalezených zbývá ještě prostor pro spekulace a nezodpovězené otázky. Místopisně nás kniha zavede "od solí pokrytých břehů Mrtvého moře až po odlehlou jeskyni v Himálajích, přes jasně modré vody na Bahamách a ledově chladné hlubiny pod vlnami Atlantiku, na výpravu od sluncem vybělených písků Jordánska k půdě bohaté na živiny v amazonské džungli".
Ponořte se do příběhů o jedinečných mincích, zlatonosných žílách, přízračných vracích lodí zabořených do písku na dně moří, o svatých relikviích, mystické křišťálové lebce, discích s tajemnými hieroglyfy, o ohromných megalitických kvádrech, kameni mudrců i ztracených civilizacích. V knize nenajdete žádné nové převratné vědecké objevy, podrobné mapy ani detailní fotografie, zato si příjemně počtete.
Michael Bradley a Ted Streuli: Průvodce ztracenými poklady světa, Praha, Area 2007. 203 s.
