Původ lidského hlasu v rybím mozku
Schopnost mluvit má zřejmě svůj původ v hlasovém centru, které už před 400 miliony let existovalo v mozku ryb.
Samečci mořských ryb rodu Porichthys v době rozmnožování budují na mořském dně hnízdo a samičky do něj lákají zvuky. Nejde ovšem o žádný zpěv, ale spíše hučení a hřmění, které ryby vydávají kontrakcemi vzduchového měchýře. Vývoj neuronů, které stahy měchýře ovládají, sledovali neurobiologové z Cornellovy univerzity na rybím potěru. Obarvení nervových spojení flurescenční barvou ukázalo, že oblast zodpovědná za hlasové projevy ryb leží na samém konci mozku - v místě, kde začíná mícha.
Umístění a funkce hlasového centra ryb jsou podobné jako u dalších obratlovců včetně člověka. Rozdíl je pouze v tom, že u nás tyto neurony ovládají hrtan, zatímco u ryb vzduchový měchýř. Podle článku v Science se proto autoři studie domnívají, že původ schopnosti hlasových projevů můžeme hledat u společného předka všech moderních obratlovců.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
