Korály a historie zemětřesení
Izotopy uhlíku, které se po tisíce let hromadí v kostrách korálů, mohou vydat záznam o historii zemětřesení.
Při hledání stop dávných zemětřesení geologové používali korálové útesy už dříve. Velké zemětřesení totiž může celý korálový útes o pár centimetrů pozvednout. Polypy korálů se tak při odlivu dostávají na vzduch a hynou. Zbytek pod hladinou roste dál a na útesu se vytvoří plochá struktura, ze které geolog vyčte známky zemětřesení. Problém je, že struktura korálových útesů nevydrží věčně a tímto způsobem se dají mapovat jen zemětřesení stará stovky let.
Hlubší pohled do historie umožní vědcům metoda, kterou vynalezli paleoklimatologové z Australské národní univerzity. Vycházeli z toho, že v tělech korálů žijí symbiotické řasy, které z vody zachycují uhlík. Přednost dávají majoritnímu izotopu C12 před menšinovým, z pouhého 1,1% vyskytujícím se izotopem C13. Tato vybíravost řas se podle článku na stránkách Nature zesiluje tehdy, pokud mají hodně světla - například v létě.
Zemětřesení, které nadzvedne útes, řasám větší množství světla dopřeje. Následkem je, že řasy spotřebují více uhlíku C12 a ve vodě kolem útesu zůstává větší poměr izotopu C13. Korály, které mezi izotopy uhlíku nerozlišují, proto izotopu C13 najednou absorbují větší množství. Díky tomuto posunu v obvyklém sezónním poměru obou izotopů uhlíku v kostrách korálů se dá zemětřesení údajně stopovat až 7000 let do minulosti.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
