Svět Věry Janďourkové
Od 15. července do 20. srpna probíhá v Augustiniánském klášteře ve Vrchlabí výstava Můj svět kreslířky Věry Janďourkové. Poetická výstava se dotýká duše dítěte i dospělého.
V létě do Krkonoš vyrážíme obvykle za turistikou. Pokud se vám zdá, že třetí den turistiky by pro vás mohl být kritický, potřebujete si odpočinout, nebo vaši potomci začínají stávkovat, můžete využít možnosti osvěžit svou duši (a v parném dni i tělo) v prostorách vrchlabského kláštera. Věra Janďourková zde vystavuje soubor kolorovaných kreseb, které vytvořila v uplynulém desetiletí.
Autorka se narodila v roce 1948 v Jilemnici a dětství prožila ve vesnici Košťálov. Vystudovala obor zlatnictví na Střední umělecko-průmyslové škole v Turnově. Oboru se v následujících letech věnovala v Oblastním muzeu v Kutné Hoře. Podle vlastních návrhů dělala šperky. Jak ovšem sama říká, stále ji něco táhlo do Prahy, kam se přestěhovala v 70. letech. Vystřídala práci zvukařky v Československé televizi, byla programově-provozní pracovnicí v Československém rozhlase, aranžovala výlohu jedné prodejny obuvi, barvila fólie animovaného filmu a nakonec získala místo družinářky na Základní škole Petřiny sever v Praze 6. Výběr pracovního místa byl vždy podřízen nejdůležitějšímu cíli: mít čas na vlastní tvorbu.
Svůj výtvarný výraz našla poměrně brzy, na střední škole. Věra Janďourková kreslí tuší na ruční papír a kresby koloruje akvarelovými barvami. Sama pro sebe vytvářela ilustrace ke knihám, které právě četla a do kterých se zamilovala. Ilustrovala si tak např. Puškinova Evžena Oněgina nebo Saint-Exupéryho Malého prince. Psala a ilustrovala i vlastní pohádky. V centru autorčiny tvorby stojí vlastní prožitky, přírodní motivy, především zvířata a ptáci. Některé obrázky znázorňují postavičku "já" stylizovanou do různých podob. Tvorba se primárně neobrací k dětem, ale svým výtvarným přístupem i obsahovým sdělením je pro děti srozumitelná a přitažlivá. Věra Janďourková má k dětem přirozený vztah. Jako družinářka s nimi tráví mnoho času. Podvědomě spojuje dětskou hravost, bezprostřednost a otevřenost s pocity dospělého.
V 70. letech začala vystavovat na kolektivních výstavách i samostatně. Její dílo se objevilo ve výstavních prostorech v různých koutech republiky, často v Praze a v jejím rodném kraji. Když vystavovala ve vesnici svého mládí, v Košťálově, upozornil ji školník z místní školy na možnost předvést dílo ve Vrchlabí. Neváhala a rozjela se tam s ukázkou své tvorby. Výsledkem je současná výstava. Návštěvníci se zde mohou pokochat mnoha zvířecími a pohádkovými postavičkami i autorčinou autostylizací vyjadřující chvíle veselí i smutku. Trochu snad návštěvníky zarazí, že kočky na obrázcích jsou obvykle znázorněny, jak nesou půllitr piva. Jedná se totiž o poctu Bohumilu Hrabalovi. Autorka kdysi vystavovala v Kersku a zaujala ji přítomnost řady koček, Hrabalových oblíbenkyň.
V roce 1990 se Věra Janďourková podílela jako ilustrátorka na knize Dagmar Lhotové Cesta do Betléma. Za tento počin byla oceněna Zlatou stuhou za nejhezčí knihu roku. Její ilustrace k pohádce Boženy Němcové Chytrá horákyně jsou součástí norské edice Pohádek z celého světa.
Pokud tedy v létě zamíříte do Krkonoš, můžete se přijít nakazit do Augustiniánského kláštera hřejivou poetikou roztomilých výjevů Věry Janďourkové.
