Street art a graffiti festival Names v Praze
V Praze se díky festivalu Names poprvé setkají největší osobnosti v oblasti graffiti a street artu z celého světa.Od 22. do 29. srpna více než 40 umělců přemění legální plochy města ve svébytnou galerii. Tvořit se bude především na Praze 9 v okolí Vysočan a na některých dalších vytipovaných místech, která ruce umělců přetvoří z industriální betonové šedi v obrovská plátna, která se nakrátko stanou součástí městské galerie. Další fáze festivalu pak proběhne od 29. srpna do 7. září v galerii Trafačka, kde proběhnou panelové diskuze na témata úzce související s problematikou graffiti, street artu a moderního umění obecně, v plánu jsou i tematické procházky po Praze (City Walks), soutěže o nejlepší díla (Best Piece) a udílení cen diváků a Graffiti jamu. Festival bude uzavírat výstava vybraných děl, která budou moct návštěvníci shlédnout od 8. září do 13. října v prostorách galerie Trafačka. UVNITŘ VIDEA
Celou akci by chtěli její organizátoři z občanského sdružení Trafačka shrnout v katalogu plném barevných reprodukcí děl vzniklých v průběhu akce a rozhovorů s jejich tvůrci. Kromě toho slibují organizátoři i spoustu zajímavých odkazů, které bude publikace obsahovat. Připravuje se také filmový dokument o festivalu. Festival Names se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy, MUDr. Pavla Béma.
STREET ART, GRAFFITI, POSTGRAFFITI slovy Suzi Gablickové a organizačního teamu Names festu
Americká teoretička umění Suzi Gabliková ve své knize Selhala moderna? nazvala graffiti posledním z opravdových projevů moderny - živým a revoltujícím uměleckým proudem, který spontánně reaguje na své okolí, z něhož vyrůstá a jež přetváří. Doslova říká: "... neoficiální subkultura graffiti, která počala svůj život v undergroundu, je připomínkou ztraceného heroismu zašlé moderny..." a uzavírá tím, že graffiti skončilo v roce 1983 po Times Square Show, kdy bylo pohlceno uměleckým světem. Jinými slovy zkomercializováno.
Gabliková nepochybuje o graffiti jako o uměleckém projevu. Nesouhlasí s většinou, která jej považuje za projev vandalismu, naopak, nachází v něm energii, kterou moderní umění dle jejího názoru ztratilo. Prodalo.
Znamená pak přítomnost Banksyho na slavných světových aukcích umění, Futura, který se stal značkou, atd. konec graffiti? Znamená účast tvůrců street artu a graffiti na výstavách v oficiálních galeriích institucionalizaci: konec jinak svobodného fenoménu?
Dnešní tvůrci graffiti a street artu sami hovoří spíše o post graffiti, což můžeme svým způsobem chápat jako vyjádření konce, nebo minimálně ukončení jedné etapy. A pojem street art se stal v uměleckém světě další z obecně přijímaných definicí, která označuje "...jakékoliv umění vytvářené na veřejných místech."
Nicméně, současná města, nebo spíš megalopole, neustále rostou a míst - nemíst, lidmi stvořených a opuštěných, neustále přibývá. Ať již budeme graffiti nazývat street art nebo post graffiti, vždy půjde o podobnou věc - živou součást města, která, ač většinovou společností vnímána jako destruktivní, je ze své podstaty záznamem spontánní kreativity, výjimečným produktem masové kultury a zároveň krátkodobým ostrůvkem svobodného vyjádření.
Internet: www.namesfest.net, www.trafacka.net
STREET ART a GRAFFITI jako posun ve vývoji umění
Rozhovor s tiskovým mluvčím festivalu Names - Adamem Kramperou
Kdy a jak vznikla myšlenka uspořádat festival Namesfest?
Festival streetartu a graffiti NAMES vnikl na základě projektu jednoho z nejznámějších českých tvůrců graffiti a street artu Jana Kalába zhruba před 2 roky. Společně s malým týmem okolo kulturního a občanského sdružení Trafačka na něm cca rok a půl pracujeme.
Jakou alternativu nabízí graffiti a street art umění v galeriích?
Nevidím to jako alternativu, spíše posun ve vývoji tohoto specifického druhu umění. Díky velké popularitě se z něj stalo něco, co lidé chtějí momentálně vlastnit i doma, nejenom vidět v ulicích. Spousty street artových umělců prodávají svá díla na aukcích a vystavují v galeriích po celém světě. Oblíbená jsou pro svou živelnost i pro svůj specifickým způsob vzniku "na hraně". Street art celkově začíná být i lépe vnímán výtvarnou odbornou veřejností.
Jsou český street art a graffiti něčím specifické?
Vývoj českého streetartu jde pomalu ale jistě vpřed, konají se výstavy, píše se o něm v médiích. Scéna má pár výrazných jmen, někomu se daří prosadit i na zahraničních výstavách a festivalech. Češi mají velký potenciál, proto se koná tento festival, aby ukázal veřejnosti světovou úroveň a inspiroval naše umělce do budoucnosti.
Co vás z organizačního hlediska při přípravě Namesfestu nejvíc překvapilo?
Hodně mě překvapila především komunikace s majiteli povolených legálních ploch a fasád domů, ale i s městskou částí Prahy 9, magistrátem a sponzory. Všichni nám vycházejí maximálně vstříc a my se budeme snažit, aby Praha zažila opravdu nevšední kulturní zážitek.
Jak vzniklo portfolio oslovených umělců?
Umělci pozvaní na festival jsou opravdu špička svého oboru celého světa. Od Tokia, Moskvy, Paříže, Kodaně, Berlína, Sao Paula až po New York. Prostě to nejlepší, co můžou současný streetart a graffiti nabídnout. Portfolio sestavoval na základě kontaktů a doporučení ze společných výstav autor projektu Jan Kaláb. Celkem očekáváme okolo 45 zahraničních a 20 českých umělců.
Na koho z nich se nejvíc těšíte?
Já osobně se nejvíce těším na jednoho z prvních a nejvýraznějších umělců graffiti v New Yorku - FUTURA 2000. V 70. letech minulého století jako jeden z prvních začínal tvořit něco, co se později stalo celosvětovým městským fenoménem. Nesmím zapomenout ani na další, jako je např. Loomit, Zasd, Blu, Honet, Zedz, Brad Downey atd.
Bude Namesfest ojedinělým festivalem, nebo se na podobné akce můžeme těšit častěji?
Rádi bychom ho pořádali každé 2 roky, očekáváme dobrou návštěvnost a podporu a pro veřejnost chceme udělat maximum.
Jak se díváte ma neustálý konflikt pouličního umění se zákonem a vlastnickými vztahy?
Graffiti a street art, když pomineme tagy na fasádách soukromých domů, nebo historických památek, většinou zdůrazňují vztahy v podstatě neexistující, tj. vyskytují se na místech, která dávno neslouží svému účelu, nebo spíš neslouží vůbec ničemu. V rámci festivalu budou umělci tvořit jen na povolených fasádách domů.
