Posun v historii primátů

Podle fosilních nálezů obývali primáti Severní Ameriku, Evropu a Asii nejméně před 55 miliony let. Paleontologicé záznamy o linii antropoidních primátů, kam patří dnešní opice, lidoopi a člověk, ovšem sahají jen 45 milionů let do minulosti. Posun o více než 10 milionů let nyní přinesl objev droboučkých zubů, které se našly v jednom uhelném dole v indickém státě Gudžarátu. Podle datování fosilií mikroskopického mořského planktonu, které se nacházely ve stejné vrstvě, jsou zuby staré asi 54,5 milionu let.

Gorila (ilustr. foto)|foto: Isifa/Getty Images

Zuby prozkoumal tým odborníků, který vedl evoluční antropolog Richard Kay z americké Duke University. Podle něj zuby patřily maličkému primátovi, který mohl vážit asi tolik, kolik váží dnešní nejmenší druhy lemurů - tedy mezi 55 a 85 gramy. Tvar zubů naznačuje, že se zvíře živilo převážně ovocem a hmyzem. Fosílie, která přinesla značný posun v historii antropoidních primátů, také představuje nový rod i druh. Dávný primát dostal jméno Anthrasimias gujaratensis, ve kterém se spojuje řecké slovo pro uhlí, latinský výraz pro opici a jméno indického státu Gudžarát.

V uhelném lomu se kromě Anthrasimias gujaratensis ve stejných vrstvách našly i fosilní zuby dvou dalších primátů. Ti ale podle autorů článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences, nepatří k antropoidní linii. Anthrasimias gujaratensis má proto nárok na titul nejstaršího antropoidního primáta.