Eutanazie
I když letní čas dovolených není právě dobou vhodnou na přemýšlení o smrti, eutanazie se stala živým tématem k mediálním a politickým diskusím. U nás je vyvolala senátorka Domšová a její návrh zákona o důstojné smrti, v Itálii odstartoval ostrou debatu milánský soud, když kývl na žádost o odpojení ženy po šestnácti letech v kómatu od přístrojů. Eutanazie je jistě téma vážné, a proto bychom si měli dát pozor, jakým způsobem se tyto debaty vedou.
Když u nás začnou politici mluvit o eutanazii, vypadá to jako poněkud nebezpečné slovní žonglování, kterým se chtějí zviditelnit. Mluví se o důstojné smrti, o právu člověka rozhodnout o konci svého života. David Rath dokonce šel tak daleko, že tvrdí, jak píše server iDnes, že zavedení eutanazie by mohlo přispět ke zlepšení lékařské péče. A lidé na to slyší. Nikdo přece nechce trpět. Nakonec se ukazuje, že nejde tolik o jednotlivé případy, kdy by se o eutanazii snad mohlo uvažovat, ale o to, že se tento způsob ukončení života prezentuje jako důstojný a legitimní. V debatách, které se na toto téma vedou, se často zaměňují pojmy. Za eutanazii se vydává něco, co eutanazií není. To potvrzuje MUDr. Petr Příhoda.
Petr Příhoda: Eutanazie tak, jak ji dneska rozumíme, je usmrcení pacienta, doufejme tedy že šetrné, za jistých, předem stanovených okolností, na jeho vlastní žádost. Eutanazie neznamená dovolit pacientovi zemřít, když už mu nic jiného nezbývá. Bohužel zákonodárci, novináři, dokonce ani mnozí lékaři si tento rozdíl jaksi neuvědomují.
Jednou ze zemí, kde je eutanazie legální, je Holansko. Praxe ale ukazuje, že lidé, kteří o tuto formu ukončení života žádají, nepatří ke skupině, pro kterou byla zákonná norma původně určena.
Petr Příhoda: O eutanazii žádají lidi, kteří jsou bezradní z osamělosti na sklonku života.
Toto je tedy jeden z důvodů, proč bychom měli se zavedením eutanazie váhat. Dalším varování jsou zcela jistě různé možnosti zneužití.
Petr Příhoda: Například stalo se, že o eutanazii požádal člověk z důvodů, které já bych nazval omrzelostí životem, a bylo mu vyhověno. O eutanazii žádají lidé, kterým by bylo možno pomoci od bolesti, kdyby lékař umění léčit bolest ovládal. Myslím to dostupné umění. Byla tam nastolena otázka eutanazie dětí. V Holandsku začali provádět eutanazii, která není vyžadována, u pacientů, o kterých se soudí, že kdyby mohli, tak by o ni požádali. Třeba pacienti těžce dementní. Tady už je vidět, že se nerespektuje nebo překračuje jeden původně definiční znak eutanazie - to znamená usmrcení na požádání.
S tím souvisí ještě jedno téma, které je v naší společnosti tabu, a to je umírání jako životní fáze, bez které život není úplný. K této fázi patří smíření, loučení a odpuštění. A tak se nabízí otázka, zda by nebylo lepší, kdyby stát zákonnou formou podporoval různé typy hospicové péče a chránil ty, kteří chtějí své blízké doprovodit ke konci života, aby například nepřišli o zaměstnání, než aby potvrdil eutanazii jako legitimní konec života.
