Gruzie a Rusko berou s výhradami evropský mírový plán
Gruzie souhlasí s mírovým plánem na urovnání konfliktu s Ruskem, který iniciovala Evropská unie. S návrhem souhlasí také Rusko, které minulý týden zahájilo invazi na území Gruzie jako součást ochrany spřízněné separatistické Jižní Osetie.
Na důkaz toho ruský prezident Dmitrij Medvěděv včera zastavil všechny válečné operace. Připomněl, že úkolem ruské armády bylo přinutit gruzínskou stranu k příměří - a to se podle něj podařilo. Napětí ale neklesá. Tbilisi totiž tvrdí, že ruská armáda dál bombarduje gruzínské vesnice mimo separatistické enklávy, zejména mimo Jižní Osetii, kvůli které konflikt původně vznikl.
Zvláštní zpravodajka Radiožurnálu v Tbilisi Lenka Kabrhelová dnes ráno hlásila: "I přes diplomatický úspěch a ohlášené stahování vojáků bude podle analytiků cesta k míru dlouhá. Gruzínský prezident Michail Saakašvili se už nechal slyšet, že k pětibodovému plánu má několik vážných výhrad. Rusko a Gruzie se v něm zavazují, že nebudou používat vojenskou sílu, zastaví okamžitě všechny bojové akce a umožní obyvatelům přístup k humanitární pomoci. Gruzínské jednotky se mají vrátit do míst svého běžného nasazení a ruské do pozic před začátkem konfliktu."
O Abcházii a Jižní Osetii se nebude diskutovat
Gruzínský prezident Michail Saakašvili při setkání s francouzským prezidentem Nikolasem Sarkozym, jehož země v současnosti předsedá Evropské unii, trval na nezpochybnitelné územní celistvosti kavkazské země. Původní šestibodová mírová dohoda proto byla nakonec zkrácená o jeden sporný bod, potvrdil prezident Saakašvili:
"Posledním bodem byla mezinárodní diskuze o budoucím statusu Abcházie a Jižní Osetie. To jsme nakonec vyjmuli po dohodě s Rusy i francouzskou stranou. Důvodem toho byly různé interpretace. V tomto nechceme zanechat žádné pochybnosti. Myslím, že prezident Sarkozy naprosto souhlasil s tím, že územní celistvost Gruzie je nezpochybnitelná, že Jižní Osetie a Abcházie jako její součásti jsou nezpochybnitelné. A toto nemůže být předmětem žádných mezinárodních rozhovorů."
Také Srbsko podpořilo svými zbraněmi Gruzii
Srbsko prý dodalo Gruzii samopaly typu Kalešnikov. Tato informace ruského ministerstva obrany překvapila srbskou veřejnost, která je v názoru na konflikt v jižní Osetii rozdělená, podobně jako i politická scéna.
Proevropské srbské strany v čele s vládní Demokratickou stranou prezidenta Borise Tadiče se staví na stranu Gruzie a přirovnávají situaci v Gruzii a Jižní Osetii k Srbsku a Kosovu. Podporují tedy gruzínskou územní celistvost. Některé menší strany v bělehradské koalici jsou spíš neutrální. Opozice se staví na stranu Ruska.
Také velká část srbské veřejnosti má sympatie k ruskému postupu v Gruzii, a to proto, že oddělení Kosova vytvořilo precedens. Toto rozdělení Srbů ale není osudové, protože většina z nich je především proti válce a má starost o vlastní lepší budoucnost.
Jak teď s Ruskem?
Ruská pozice v globálních organizacích by mohla být kvůli válce s Gruzií v ohrožení. Spojené státy zvažují, jestli dál podporovat ruské členství ve Světové obchodní organizaci a v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Do obou totiž chce Rusko vstoupit. Podle nejmenovaného vysokého amerického představitele bude stát Moskvu hodně práce, než obnoví svou prestiž na mezinárodním poli. Naopak Gruzii vzkázalo NATO, že rozhodně nemíní přerušit přístupové rozhovory.
Vyloučené není ani to, že Američané budou proti pokračující ruské účasti ve skupině nejbohatších zemí G8. Američané také podle agentury Reuters zrušili účast na plánovaném námořním cvičení zvaném FRUKUS. To mělo začít příští týden v Tichém oceánu u dálnovýchodního přístavu Vladivostoku. Jak uvedl vysoký představitel Pentagonu, nebylo prý myslitelné, aby se Američané s klidným svědomím za současné situace manévrů s Rusy účastnili.
