Astronomie versus astrologie

Nespojuje je sice natahování, ale vesmír mají jistě společný. Přesto si je laici často pletou. Přitom vysvětlit rozdíl je jednoduché. Rozhodně jednodušší, než přesvědčit lidi, že na jejich osudy má postavení hvězd a planet asi takový vliv jako třeba přitažlivost ženská na přitažlivost zemskou. Ale teď vážně.
Faktem je, že až do 16.-17. století nebyl vlastně rozdíl mezi astronomem a astrologem. Tyhle profese, které doslova kvetly už ve starověké Číně, splývaly v jednu. Nelze přitom popřít, že všude - na rozdíl ode dneška, astrologie výrazně podnítila rozvoj astronomie. A jako výnosný obor chudičkou astronomii svým způsobem živila. Pokazil to až Mikuláš Koperník heliocentrickým názorem. Tajemno, okultismus, proroctví, určování osudů z hvězd a planet však přesto nezmizelo, naopak v poslední době dokonce začalo vzkvétat - možná jako protipól přetechnizované společnosti.
Astronom Jiří Grygar kdysi v pořadu Okna vesmíru dokořán pravil, že sestavit horoskop je vlastně exaktní úlohou z oboru poziční astronomie. Astronomové - tehdy vlastně i astrologové v jedné osobě, při nich formulovali první teorie pohybu nebeských objektů, zpřesňovali polohy základních hvězd a odvodili z nich třeba i stáčení zemské osy - tzv. precesi, upřesnili kalendář, délku roku apod.
Do téhle chvíle se astronom s astrologem shodli. Nad výkladem horoskopu však shoda končí. Astronom totiž uvažuje jen o ověřených formách vzájemného působení těles na dálku, kdežto astrolog naopak jednoznačně upřednostňuje směr, odkud údajný vliv přichází. Nebere přitom v potaz třeba proměnnou vzdálenost planet od nás, zářivý výkon těles, jejich hmotnost, opomíjí ostatní tělesa sluneční soustavy, planetky, komety, družice planet, z nichž některé jsou větší než náš Měsíc atd.
Astronomie žádá důkazy, ale astrologie žádné nepodavá. Její dílčí úspěchy lze při tom obrovském počtu horoskopů lze připsat na účet obyčejné náhody, náhodné trefy. Zajímavé je, že antidůkaz o věrohodnosti astrologie podal kdysi sám astrolog - Říman Firmicus Maternus. Experimentem ověřoval osud dvou dětí, které se na jeho panství narodily ve stejnou dobu. Podle horoskopu měly mít stejný osud. Přesto syn otrokyně zůstal otrokem a syn Firmica naopak zdědil panství a byl boháčem.
Astrologie se tváří vědecky tím, že často používá stejné termíny, při všeobecně známém vědomí, že vesmír samozřejmě člověka ovlivňuje. Věda tyto vlivy zkoumá a odkrývá, např. vliv sluneční aktivity na zemskou magnetosféru a ionosféru a na biosféru, včetně člověka. V žádném případě ale nejde o individuální vztahy mezi planetami a jednotlivcem tak, jak nám je servíruje astrologie.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.