Kniha fotografií ze srpna 1968

22. srpen 2008

Výročí srpnové invaze z roku 1968 si na Radiožurnálu průběžně připomínáme s pamětníky, komentátory a prostřednictvím záznamů z našich archivů. Ke čtyřiceti letům, které ve čtvrtek uplynou od vpádu vojsk Varšavské smlouvy, vyšlo i několik nových publikací. Tu nejnovější pokřtili v pondělí v podvečer. Kniha doprovází výstavu fotografií v pražském Mánesu "1945 Osvobození ... 1968 Okupace". Hovoříme s Danou Kyndrovou, kurátorkou a spoluautorkou této expozice.

Paní Kyndrová, do jaké míry je tato kniha jedinečná? Knih o okupaci v roce 1968 vyšlo poměrně dost.

Nevím, jestli poměrně dost, pokud vím, tak knihy na toto téma vydali Josef Koudelka a slovenský fotograf Ladislav Bielik. Ale překvapilo mě, že po listopadu 1989, což už bude pomalu dvacet let, toho zas tolik nebylo. A vždycky mě překvapovalo, že se nikdo neujal toho, aby zmapoval to, co tady vzniklo - nejenom v Praze, ale vůbec v celé republice. Tak jsem se o to trochu pokusila.

Na výstavě je kolem 270 černobílých snímků. Kolik se z nich dostalo do knihy a od jakých autorů snímky jsou?

Na výstavě je fotek trochu méně, protože nás limitoval prostor. V knížce jich je 285 a je tam celkem osmdesát autorů. Když jsem to počítala, stovka jich je z roku 1945 a dvě třetiny z roku 1968.

Obálka publikace k výstavě 1945 Osvobození...1968 Okupace

Vy sama jste fotografka. Na co jste při výběru fotografií do této knihy kladla největší důraz?

Samozřejmě na to, aby fotografie měly výpovědní hodnotu. Já fotím živou fotografii, vlastně dokument, takže k tomuhle mám velmi blízko. A také na to, aby byly vizuálně kvalitní. Aby to bylo výtvarně dobré, aby to byly dobré dokumenty a měly i další rozměr.

Publikace obsahuje i kolekci snímků Josefa Koudelky Invaze 68. Ty jsou velmi známé po celém světě, jsou dost ceněné. Bylo těžké získat svolení k jejich publikaci?

Čekala jsem, než jsem měla celou koncepci hotovou, protože Josefa Koudelku velmi dobře znám. A on hned tak do něčeho nejde. Chtěla jsem to mít připravené, pak mu to předložit a požádat ho. A bylo pro mě velkým potěšením, když se na podzim sám ozval a říkal: "Ty něco připravuješ? Co to je, já bych taky rád..." Takhle jsme to ukuli dohromady. Ale do knížky jsem z jeho souboru vybrala jen osm fotografií.

Součástí knihy je samozřejmě doprovodný text. Kdo je jeho autorem? Nebo je to více autorů?

Nejsem příznivcem moc velkých textů. První kapitola, rok 1945, je uvedena verši Vladimíra Holana Rudoarmějci, rok 1968 je uveden písní Karla Kryla Bratříčku, zavírej vrátka. A vzadu je text historika Jiřího Fidlera, ke kterému jsem se dostala tak, že jsem našla jeho knížku o maršálu Koněvovi. Uvědomila jsem si, jak perfektně tu problematiku zná a jak píše čtivě. Napsal úvahu na základě faktů o roku 1945 a 1968. Myslím, že i pro mnohé lidi tam jsou určitá fakta, ze kterých budou překvapení.

A proč jste spojili roky 1945 a 1968?

Knížka má podtitul Sovětská vojska v Československu. Sovětská vojska přišla poprvé v roce 1945. A kdyby nebylo toho osvobození, které bylo dané, jak všichni víme z historie, tím, že jsme patřili do zóny Sovětského svazu, tak by nebylo ani té okupace.

Spustit audio