JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D

bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu ČR

Vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze a vědecko akademickou hodnost Ph. D. získala na Filosofické fakultě MU v Brně v oboru politologie. Po skončení právnického studia pracovala jako advokátka (v letech 1976-1982), poté odešla do exilu. Nejprve v Německu získala politický azyl a zde pracovala jako svobodná novinářka pro Rádio Svobodná Evropa a pro exilový tisk a dále působila jako právní zástupce a poradce pro věci obsahující prvek československého práva. V červnu 1989 odešla do Kanady, kde se provdala za Arnošta Wagnera, exilového žurnalistu, s nímž se posléze také vrátila do České republiky. Po návratu začala pracovat na Ústavním soudu ČR a v roce 1996 byla jmenována prezidentem republiky soudkyní Nejvyššího soudu ČR. V roce 1998 ji prezident Václav Havel jmenoval předsedkyní tohoto soudu. V březnu 2002 byla prezidentem Havlem jmenována soudkyní a místopředsedkyní Ústavního soudu ČR. Tento její mandát ji skončil v březnu 2012.

Ústavní soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová a předseda soudu Pavel Rychetský|foto: ČTK,ČTK

Od poloviny 90. let do dneška působí E. Wagnerová pedagogicky na právnických fakultách a Fakultě sociálních studií MU v Brně. Je autorkou řady odborných statí publikovaných v domácích a zejména zahraničních publikacích a časopisech, je spoluautorkou komentáře k zákonu o Ústavním soudu a autorkou monografie o ústavním soudnictví (bližší viz www.usoud.cz)

Již z životopisu E. Wagnerové vyplývá, že díky své praxi v minulosti má vztah k rozhlasovému médiu, ostatně lze říci, že k médiím vůbec. Po dobu výkonu všech jejích funkcí v soudnictví obecném i ústavním se staví za co největší otevřenost soudů ve vztahu k médiím. Na Nejvyšším soudu ČR právě ona rozhodla o publikaci všech rozhodnutí tohoto soudu na jeho webových stránkách a tím se Nejvyšší soud ČR zapsal do historie jako první soud v České republice, který svou práci otevřel zrakům veřejnosti.