Sonda Rosetta mine planetku Šteins
Pokud všechno půjde podle plánu, přiblíží se sonda Rosetta v pátek 5. září ke svému prvnímu cíli. Tím je planetka Šteins. Sonda se k ní nejtěsněji přiblíží ve 21 hodin - ze vzdálenosti 800 km se můžeme jistě těšit na působivé fotografie. Hlavním cílem je ale kometa, ke které sonda dorazí v roce 2014.
Planetka Šteins obíhá Slunce v hlavním pásu planetek, tedy mezi drahou Marsu a Jupiteru. O sondě a jejích úkolech se dá najít na internetu hodně informací a chystáme o ní také jeden z dílů našeho seriálu o meziplanetárních sondách. Takže bych teď rád upozornil jen na několik zajímavostí.
Zaměření cíle
Vědci totiž znají polohu planetky Šteins s přesností jen 100 km, a to je pro průletový manévr sondy nebezpečně málo. Proto se k ní ani více přiblížit nemůže a má průlet naplánován až na 800 km. Nicméně odborníci hodlají využít metody vypracované známou americkou laboratoří pro tryskové pohony JPL a přesnou polohu planetky budou určovat až z pozorování samotné sondy. Tato metoda se od šedesátých let využívá celkem hojně. Přesnost polohy by se tak měla zvýšit na několik kilometrů a vědecké přístroje sondy budou přesně vědět, kde ji hledat.
Lotyšská planetka
Planetka 2867 Šteins byla objevena 4. listopadu 1969 ruským astronomem Nikolajem Černychem. Ten ji pojmenoval po lotyšské astronomce Karlis Šteins (1911-1983), která mimo jiné vedla observatoř Lotyšské univerzity. Podle nedávných pozorování z Evropské jižní observatoře ESO patří planetka Šteins svým složením k achondritům a má průměr asi 4,6 km. Analýzou světelné křivky planetky bylo zjištěno, že doba její rotace je asi 6 hodin, otáčí se tedy 4x rychleji než Země. Planetka má nepravidelný tvar a nemá žádné měsíce. Sonda Rosetta tedy "ví, do čeho jde". Necháme se překvapit, jestli tyto informace potvrdí, upřesní, nebo vyvrátí.
Vzhůru ke kometě
Evropská sonda Rosetta byla vypuštěna roku 2004 a jejím hlavním cílem není průlet kolem planetky, ale přistání na kometě 67P Churyumov-Gerasimenko. Tato čtyřkilometrová kometa byla objevena shodou okolností také v roce 1969 a také ruskými astronomy. Je to krátkoperiodická kometa, která se ke Slunci vrací každého 6,6 roku. Při některých návratech bývá poměrně jasná a pozorovatelná už malými dalekohledy. Za pozornost stojí změna její dráhy.
Změny dráhy a tvar
Je známo, že když se komety přiblíží k Saturnu nebo Jupiteru, mohou být těmito obřími planetami nasměrovány jinam. To se stalo i této kometě, a to hned dvakrát. Před rokem 1840 byla nepozorovatelná a přibližovala se jen na 4 astronomické jednotky AU (čtyřnásobek vzdálenosti Země-Slunce). Pak ji ale Jupiter posunul až na 3 AU ke Slunci a konečně od roku 1959 se Šteins dostává, opět díky Jupiteru, až na 1,28 AU, takže poměrně dost blízko dráze Země. Díky Hubblově vesmírnému dalekohledu byla vytvořena trojrozměrná mapa komety, takže vědci mají alespoň přibližnou představu o jejím tvaru. Podrobnosti jim ale sdělí až přístroje na Rosettě. Sonda doletí ke kometě roku 2014 a pošle na její povrch přistávací modul. Pak budou všechna tělesa cestovat spolu sluneční soustavou.
Simulace průletu sondy kolem planetky Šteins
Animace letu sondy sluneční soustavou a kolem planetky Šteins
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
