Rybařící vlci
Nejoblíbenější kořistí kanadských vlků nejsou jeleni a jiná spárkatá zvěř, ale kupodivu lososi.
Pokud se někdo z nás zamyslí nad vlčí potravou, asi se mu vybaví vlčí smečka, která štve jelena nebo losa. Kanadští zoologové čtyři roky studovali potravní zvyklosti vlčích smeček, které v Britské Kolumbii obývají území o rozloze asi 3300 kilometrů čtverečních. V trusu identifikovali zbytky kořisti a prováděli i chemickou analýzu vlčích chlupů, která vypovídá o tom, čím se vlk živil v různých ročních obdobích.
Zjistili, že v zimě, na jaře a v létě se vlci chovají zcela podle obvyklých představ. Na podzim, kdy se v řekách objeví táhnoucí lososi, se ale z lovců stanou rybáři, kteří se živí prakticky výhradně lososy. Důvod zřejmě nespočívá v tom, že by se na podzim snížily stavy spárkaté zvěře a vlci si museli hledat potravu jinde. Zvěře je dostatek, ale vlci lososům prostě dávají přednost. Podle autorů studie je rybaření pro vlky velice výhodné - lososi jsou výživní a při rybaření nehrozí těžké úrazy, které vlci během lovu na jelena utrpí dost často.
Nemusí to už ovšem trvat dlouho, a vlci si na lososy budou muset nechat zatít chuť. Stavy lososů neustále klesají kvůli nadměrnému rybolovu a mizení míst, kde se lososu třou. Největším problémem jsou ale parazitičtí korýši, kteří se šíří z lososích farem a na některých místech už sprovodili ze světa 90 procent populace divokých lososů.
Výsledky studie vycházejí v odborném časopise BMC Ecology.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
