Evropská unie pokárala Rusko ohledně okupace Gruzie, ale na sankce je prý ještě brzy

2. září 2008

Evropská unie zvedla v pondělí pozdě večer varovně na Rusko prst a udělala krátké a nevýrazné "Ty, ty, ty!" Britští experti se dnes shodují s mnohými evropskými kolegy, že toho, co unie předvedla - tedy například formulací jako "unie zůstane ostražitou" -- se Moskva bát opravdu nemusí, neboť výsledek schůzky nemá k mnichovanskému appeasementu daleko.

Pozastavení jednání o nové smlouvě o partnerství, odsouzení pokračující okupace Gruzie coby "neúměrné reakce Ruska", stejné odsouzení ruského diplomatického uznání nezávislosti odštěpeneckým oblastem Jižní Osetie a Abcházie a výzva jiným zemím, aby příkladu Moskvy nenásledovaly, jistě Moskvu příliš nezneklidňuje. Poněkud konkrétnější už byla výzva k uspořádání dárcovské konference na pomoc obnově Gruzie, příslib jejího zařazení do oblasti volného obchodu a volného cestování a prohlášení pověřence unie pro zahraniční politiku Javiera Solany, že unie je připravena vyslat do Gruzie stovky civilních pozorovatelů sledujících zda Rusko dodržuje příměří dohodnuté s francouzským prezidentem Sarkozym, unii zastupujícím.

Experti prohlašovali už před schůzkou, že Británie, Polsko a pobaltské státy zastávaly stanovisko, že je třeba konkrétně vyjádřit rozhořčení unie nad ruským chováním a oznámit zastavení jednání o zmíněné partnerské dohodě, zatímco Itálie, Dánsko Finsko, Španělsko, Portugalsko, Maďarsko a Bulharsko prý byly proti jakýmkoliv krokům, které by mohly ohrozit jejich vlastní dodávky ropy a plynu z Ruska. Česká republika v těchto souvislostech zmiňována nebyla a tak si o našem postoji může každý myslet co chce. Britští experti pak oceňují přístup premiéra Gordona Browna, který prohlásil, že unie by měla být jednotná v odsouzení ruské agrese a dodal: "Zatímco chceme s Ruskem udržovat dobré vztahy, myslím, že z toho co se událo během posledních pár týdnů je zcela jasné, že nemůžeme pokračovat v politice normálních obvyklých vztahů." Tolik Gordon Brown, jehož postoje mohly být ovlivněny reportážemi britských medií z vylidněných a spálených vesnic v tzv. nárazníkové zóně podel hranic s odštěpeneckými územími uvnitř vlastní Gruzie. Pozoruhodným závěrem jednání unie ovšem je, že prezident Sarkozy, který prohlásil, že trestné či vojenské sankce by navrátily Rusko a EU na cestu k nové Studené válce, má příští pondělí letět do Moskvy, aby "zkontroloval", zda Rusko plní podmínky příměří, poté, co se mu prý dostalo osobního ujištění ruského prezidenta Medvěděva, že vojenské jednotky budou nyní z území Gruzie opravdu, ale opravdu staženy. Zda se to bude vztahovat i na tzv. mírové jednotky, to se neví...

Rusko mezitím pokračovalo v okupaci gruzínského území i v provokativních prohlášeních posledních dnů. Ministr zahraničí Lavrov vyzval dokonce k embargu na dodávky zbraní do Gruzie, dokud nebude prezident Saakašvili vypuzen z úřadu a jiná vláda nezmění Gruzii na normální stát. Lavrov varoval EU a Spojené státy, že další podpora Gruzii by byla "historickou chybou" a že Rusko hodlá oblast Kavkazu "chránit před násilím a pokračovat v zákrocích proti vinníkům, aby ten režim nebyl už nikdy schopen zla". Na pozadí jednání unie lze snad jen dodat, že jeden o koze a druhý o voze a znovu a znovu si připomínat chování nacionálně socialistického Německa v období Mnichova. Ještě že Wehrmacht tehdy po potlačení henleinovské vzpoury vojsky Sakašviliánského Beneše neměl "mírové jednotky", které by mohl do Sudet na ochranu po léta rozeštvávaných soukmenovců vyslat. Asi by vše dopadlo jinak.

Jedním z nejpozoruhodnějších výsledků ruské okupace Gruzie je ovšem skutečnost, že ministr zahraničí neutrálního Finska Alexander Stubbs se nechal slyšet, že jeho země nyní uvažuje o ukončení neutrality a o podání žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Stubbs prohlásil v rozhovoru pro rakouský deník "Die Presse", že "moment rozhodnutí o vstupu je ještě na cestě, ale musíme být pružní a rychle přizpůsobit naši bezpečnostní politiku situaci". Stubbs dodal, že jestli si někdo myslí, že to co se v ulynulém měsíci stalo v Gruzii nemá žádný dopad na finskou bezpečnost, "žije zjevně na jiné planetě", vzhledem k dlouhé hranici Finska s Ruskem. Experti se domnívají, že Stubbs byl velmi znepokojen tám, co sám v Gruzii viděl, když tam po ruské invazi pobýval v roli předsedy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Jak známo, Finsko se v posledních letech k NATO přiblížilo požadavkem na sdílení zamýšlených jednotek rychlé reakce. Někteří odborníci soudí, že takový krok Finska by byl Moskvě velmi nepříjemný a vydal by za mnoho bezzubých prohlášení Evropské unie.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: jj
Spustit audio