Chybějící mamut

22. září 2010

Na jihu Francie se našla fosilie lebky velmi vzácného druhu mamuta.

Takzvaný stepní mamut (Mammuthus trogontherii) žil ve středním pleistocénu před 800 000 až 300 000 lety. Je pokládán za přechodnou formu mezi dobře známým srstnatým mamutem (Mammuthus primigenius), který žil ve spodním pleistocénu (před 2,6 miliony až 800 000 let) a mamutem jižním (Mammuthus meridionalis), který existoval v době svrchního pleistocénu a holocénu před 300 000 až 2000 let.

Mamut srstnatý

Fosilie stepního mamuta jsou velmi vzácné - až dosud byla známá spousta zubů, ale jen málo větších nálezů. Objev z jižní Francie, kde se našla výborně zachovalá lebka asi pětatřicetiletého samce, je proto nesmírně cenný. Mamut žil před 400 000 let a na výšku měřil 3,7 metru. Paleontologové si od jeho fosilie slibují nový informace o evoluci mamutů.

Expert na mamutí problematiku Adrian Lister z Londýnské univerzity se domnívá, že mamuti jižní byli kdysi rozšířeni po celé Eurasii a se změnou klimatu se ve východní Asii vyvinuli v mamuta stepního - formu lépe adaptovanou na chlad. S postupující dobou ledovou se stepní mamuti zřejmě šířili po celé severní hemisféře. Podobným způsobem se z nich o pár set tisíc let později v oblasti Sibiře vyvinuli mamuti srstnatí, kteří své předchůdce zcela nahradili.

Paleontologové z Muzea dějin přírody v Rotterdamu, kteří budou zkoumat nově objevenou lebku, s tím příliš nesouhlasí. Domnívají se, že mamutí evoluce probíhala rychleji, než by bylo možné podle tohoto modelu, a za centrum vývoje mamutů pokládají Evropu. Doufají, že studie kompletní lebky "chybějícího článku" mezi mamutem jižním a srstnatým dá za pravdu jim.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.