Thajsko je rozdělené a složitě hledá řešení krize

6. září 2008

Je krajně nezvyklé, když se ve vládním areálu střetnou dvě skupiny demonstrantů. Je to o to neobvyklejší, když spolu nebojují jen slovními argumenty či pěstmi, ale též kovovými tyčemi, golfovými holemi, noži, meči, kopími, praky a dokonce střelnými zbraněmi. A když po této bitce zůstane jeden mrtvý a třiačtyřicet raněných.

A je to tím neobvyklejší, když k tomu dojde v Thajsku - kterému se občas přezdívá "země úsměvů" a které turistovi uvízne v paměti jako stát milých a mírumilovných lidí. Jak se to mohlo stát? Proč věci musely dojít tak daleko? A jaký asi bude další vývoj?

Základ thajských problémů je v hlubokém rozdělení země. Drtivá většina venkova je pro vládu, drtivá většina obyvatel měst a vzdělanějších vrstev je ostře proti vládě.

Do vládního areálu vpadli jako první protivládní demonstranti, kteří tím chtěli vystupňovat několikaměsíční tlak na premiéra Samaka Suntcharavedže. Přejí si, aby odstoupil. Samak to odmítá. Nenařídil násilné vyklizení vládního areálu, ale po srážkách mezi demonstranty vyhlásil výjimečný stav. Nic se tím nevyřeší: armáda, od níž Samak očekával, že proti protivládním demonstrantům v podmínkách výjimečného stavu zasáhne, takový zásah odmítla. Navenek se sice kryje prohlášeními, že v čistě politickém sporu si chce uchovat neutralitu, nicméně v Thajsku každý ví, že generálové nemají Samaka v lásce. A že ho, stejně jako protivládní demonstranti, považují za loutku bývalého premiéra Tchaksina Šinavatry.

Toho vojáci před dvěma lety v nekrvavém puči svrhli - a vládli pak zemi téměř půldruhého roku sami. Tchaksina se sice zbavili, v loňských volbách měl zakázáno kandidovat a jeho strana "Thajci milují Thajsko" byla postavena mimo zákon, ale Tchaksin i tak zůstal ve hře. Jeho někdejší strana se reinkarnovala v podobě Strany lidové moci a vůdce této obrozené tchaksinovské strany Samak má v parlamentu, který vzešel ze svobodných voleb, nadpoloviční většinu. Je to silný, demokratický mandát - a není divu, že Samak se na něj s gustem odvolává, když odráží volání po své rezignaci.

Co protivládní demonstranti Samakovi vyčítají krom toho, že je tchaksinovskou loutkou? Že i jeho vláda je nekompetentní a zkorumpovaná. Ale ti, kteří na protivládní demonstranty vtrhli do vládního areálu, jsou úplně jiného názoru. Jsou to představitelé protchaksinového venkova, který věří, že Tchaksin i Samak myslí na prosté lidi a chtějí jim pomoci proti thajským bohatcům a elitářským politikům. I kdyby se situaci podařilo zklidnit, tento základní rozkol mezi dvěma velkými částmi thajské společnosti hned tak nevymizí. A ani nenávist, kterou k sobě oba znepřátelené tábory cítí. Jaký vývoj je pravděpodobný v blízké budoucnosti?

Samak může být vyšachován z politiky s poukazem na volební podvody. Volební komise se tento týden jednohlasně usnesla, že Samakova strana si před prosincovými volbami kupovala hlasy a že by proto měla být zakázána. Pokud se tak stane, bude to znamenat i to, že Samak a celé vedení Strany lidové moci dostane zákaz pětiletého působení v politice. Takový verdikt může sice vynést až Ústavní soud a než se kauza před něj dostane, musí ji prověřit vyšetřovatelé, a to potrvá měsíce. Ale je to zbraň, kterou Samak nemůže podceňovat a která by ho mohla donutit k nějaké dohodě, jež by uspokojila i premiérovy protivníky.

I proto je nejpravděpodobnější možností kompromis, který by Samakovi umožnil poděkovat se bez ztráty tváře. Takové řešení by zřejmě mělo podporu thajského krále, jenž přes své malé formální pravomoci vládne velkou neformální mocí. A také podporu armády, která Samakovi není nakloněna, ale po poslední zkušenosti, kdy Tchaksina vyhodila oknem, a on se jí vrátil dveřmi v Samakově podobě, není určitě nakloněna ani novému puči.

Ale co se v Thajsku změní.

Budou-li v zemi nové předčasné volby, opět je vyhraje tchaksinovská strana, ať už s jakýmkoli novým nastrčeným politikem. Venkov Tchaksinovi a jeho lidem věří. A venkov, jak se v posledních třech volbách ukázalo, hlasování rozhoduje. Takže Samakovou rezignací se problém zdaleka nevyřeší.

Mají ale protivládní demonstranti lepší řešení? Chtějí parlament, v němž by se volila jen třetina poslanců. Zbytek by jmenovaly různé profesní svazy. Armáda by dostala větší slovo a vliv chudých venkovských voličů by fakticky vymizel.

Toto řešení ve stylu omezené hongkongské demokracie by však bylo mimořádně nešťastné. Už jen proto, že by nemohlo fungovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: msl
Spustit audio