Nevítaný odkaz římské říše

Virus HIV proniká do lidských buněk skrze buněčný receptor CCR5, na který se navazuje. Receptor má ovšem více variant a jedna z nich, označovaná jako CCR5-Delta 32, pro HIV představuje nedobytnou pevnost. Cesta dovnitř buňky je pro něj rázem daleko složitější a často se mu vůbec nepovede. Majitelé CCR5-Delta 32 jsou pak vůči infekci HIV daleko odolnější než lidé s jinými variantami receptoru.

Variantou CCR5-Delta 32 se mohou pyšnit pouze původní obyvatelé Evropy a západní Asie. V severní Evropě žije asi 15 procent lidí s tímto receptorem. Směrem na jih jejich počet klesá a v Řecku se nachází jen u 4 procent populace. Virus s tím zřejmě nemá nic společného, protože se mezi námi vyskytuje příliš krátkou dobu. Podle francouzských vědců se ale mapa míst s nízkým výskytem CCR5-Delta 32 nápadně podobá mapě výbojů římské říše z roku 500 před naším letopočtem až 500 našeho letopočtu.

A proč by Římané měli být viníky toho, že se mezi námi vyskytuje jen velmi málo lidí odolných vůči HIV? Podle autorů studie jsou v zásadě dvě možnosti. První, že u Římanů se tato šikovná varianta receptoru vyskytovala jen málo. Podle autorů studie byla ovšem výměna genetické informace mezi Římany a původními obyvateli dobytých území příliš malá na tak velké následky.

Pravděpodobnější je, že Římané či jejich zvířata - například kočky nebo oslové - na dobytá území roznášeli chorobu, vůči které byli nositelé receptoru CCR5-Delta 32 zvláště vnímaví a hojně jí podléhali. Spolu s Římany také mohli cestovat komáři, kteří přenášejí západonilský virus. A k tomu jsou podle článku na stránkách NewScientist lidé s CCR5-Delta 32 vnímavější než jiní.