Tajemná penumbra
Sluneční skvrny jsou vedle světla a tepla naší mateřské hvězdy pro nás nejnápadnějším projevem sluneční činnosti. Otřel se o ně i spisovatel Hašek prostřednictvím dobrého vojáka Švejka.
"Ty skvrny na Slunci mají vopravdu velkej význam, jednou se vobjevila taková skvrna a ještě ten samej den jsem byl bit "U Banzetů" v Nuslích," vyprávěl jednu ze svých četných historek Švejk... Ale vážně - otázky, nad kterými přemýšlejí vědci, jsou poněkud jiného rázu. O skvrnách víme, že jsou to chladnější místa ve sluneční fotosféře. Každá má tmavou centrální část - umbru a jasnější okrajovou - penumbru, která tvoří někdy až čtyři pětiny její plochy. Donedávna nebylo astronomům jasné, proč penumbra září. Zdá se však, že už přišli této záhadě na kloub.
Představme si Slunce jako obrovský vroucí kotel. Plazma se z jeho hlubin neustále tlačí vzhůru a po ochlazení klesá zpět. Část své energie předá ve formě viditelného záření. Ve skvrnách je ale pohyb plazmatu bržděn silným magnetickým polem. Skvrny jsou proto přibližně o 2000 stupňů Celsia chladnější než jejich asi šest tisíc stupňů horké okolí a proto se zdají tmavší. Penumbru - tedy okrajovou část skvrny prostupují světle zářící protáhlé struktury. Jejich tajemnou existenci se zřejmě podařilo vysvětlit vědcům z Planckova institutu v Katlenburgu-Lindau. Dopomohla jim k tomu nová měření za pomoci dat ze Švédského slunečního dalekohledu umístěného na ostrově La Palma. Díky tomu mohli vypočítat konkrétní údaje o magnetickém poli a rychlosti proudění látky v penumbře s rozlišením 150 km. Výsledky naznačují, že zdánlivě neprostupná stěna magnetického pole nemusí zcela bránit plazmatu v jeho pohybu. Podle Johanna Hirzbergera je uvnitř světlých nitek prostupujících penumbru magnetické pole slabší, plazma může volněji cirkulovat, vyvolávat záření horních oblastí i jejich rotaci.
Možná vás napadne, čím jsou tyto detaily o skvrnách pro vědce důležité. Vasilij Zacharov z katlenburgského pracoviště Planckova institutu míní, že přesná znalost fyziky slunečních skvrn je pro naše celkové porozumění Slunci rozhodující. Struktura magnetického pole skvrn totiž ovlivňuje také vrstvy nad nimi ležící sluneční atmosféry, kde částečně vznikají vydatné erupce a výrony koronální hmoty.
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
