Římská oběť tuberkulózy
Říman, kterého ve 4. století pohřbili nedaleko Yorku, zřejmě představuje jednu z prvních obětí tuberkulózy na britském území.
Nejstarší důkaz o výskytu tuberkulózy na Britských ostrovech pochází přibližně z roku 300 př. n. l. - tedy už z doby železné. V období římské nadvlády zřejmě choroba nebyla příliš rozšířená a omezovala se jen na jižní polovinu Anglie. Naopak největší frekvence případů onemocnění nastala ve 12. století našeho letopočtu, kdy lidé začali častěji žít v městských aglomeracích.
Nové informace o původu a postupu tuberkulózy v Británii zřejmě přinese kostra, kterou archeologové objevili při vykopávkách na okraji areálu Univerzity v Yorku. Kostra patří 26 až 35 let starému Římanovi, který zemřel ve 4. století našeho letopočtu. Spočívala v natažené pozici na levém boku v mělkém hrobě nedaleko zbytků římského kamenictví. Její zkoumání ukázalo, že muž trpěl anémií a odhalilo typické známky tuberkulózy na páteři a pánevních kostech. Říman byl také oproti svým druhům nápadně malý - měřil pouhých 162 centimetrů.
Tuberkulózou se podle univerzitní zprávy nakazil zřejmě už v dětství - ať už pitím infikovaného mléka, konzumací masa, nebo vdechnutím bakterie Mycobacterium tuberculosis do plic. Nemoc zůstávala dlouho latentní a teprve v dospělosti přešla do druhého stádia, které bylo pro Římana fatální.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
