Covitosti

Ale pořád ještě není jasné, co jsou to covitosti? Pokud jde o samo překládané slovo, pak odpověď je v překladatelské poznámce: "Problémem byl ovšem už překlad samotného názvu. Latinské quidditas je pojem scholastické filosofie, který znamená 'to, čím něco je tím, čím je'. Je to tedy pojem znamenající totéž co esence, podstata či 'bytnost'. Česká scholastická terminologie překládala toto latinské slovo jako 'cost' (quid = co). V angličtině quiddity (pl. quiddities) má však ještě význam 'háčku': to, co má v sobě nějaký háček. Cost moc hezké slovo není, natož pak costi. Nezbylo než zkusit dát do oběhu nové slovo."

O nadpisu tedy máme jasno, ovšem o čem pojednává kniha, slibující cestu k podstatám pojmů a zároveň si vědomá toho, že taková pouť obsahuje předem a přirozeně zádrhely a háčky? K vysvětlení tohoto problému je třeba přejít od závěru knihy k jejímu počátku. Tam objasňuje své pohnutky sám autor, Willard Van Orman Quine (1908-2000), americký logik, filozof jazyka a vědy, jeden z nejvlivnějších analytických filosofů minulého století: "Můj slovník je filosofický částečně, ale nejmilejší témata zaujímají více než polovinu této knihy a poskytla mi více než polovinu potěšení..."

Přidáme-li k řečenému ještě podtitul knihy Občasně filosofický slovník, pak jsou vstupní informace kompletní a je možné začít průzkum v jednotlivých heslech, kterých je zde 83, a většinou je jasné, že tato "slova s háčkem" přesahují rozměr řečeného, že hráčská vášeň nebude mluvit jen o barvách, výši sázky a šanci na spočítatelnou odchylku vychýlení kola rulety, ale také o zpronevěře a daních.

Zajímavé také může být už jen pročítání obsahu Quineova slovníku. Fakt, že za onou Hráčskou vášní následuje pojem Ideje, že první je Abeceda a poslední Značky a že za Věcmi následuje Vědění a pak hned Věření, že je zde málo známý výraz Rekurse i jiné, často diskutované, např. Svobodná vůle nebo Význam, ale i třeba téměř každodenní Pravda, Budoucnost či Ohýbání. Samotný výklad jednotlivých pojmů je skladbou, která je tvořena na vysoké odborné úrovni, ale podána populárním a přístupným jazykem ("To, o čem se zpravidla říká, že se to komunikuje, sděluje, přenáší, odhlédneme-li od nakažlivých nemocí, jsou ideje." - Komunikace) . Za každým z výkladů je znatelná přítomnost člověka, pro něhož právě jazyk i možnost a schopnost vyjádření představuje záležitost životně důležitou, poslání a radost současně. W. V. O. Quine však své reflexe nepíše pro obecné, nezávazné pobavení. Jenom s chutí otevírá dveře do místnosti, v níž se poctivě, ale také náročně přemýšlí a studuje. Jeho "háčky" se zachytávají a zvou k dalšímu a hlubšímu prozkoumání.

Kniha covitostí je učebnicí i četbou k inspiraci, ke zpestření slovníku i k povýšení vzdělanosti. Ten, kdo po ní sáhne, si k ní možná mimoděk přidá jednu publikaci z české provenience, totiž Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, jehož autorem je Vladimír Neff a jenž se v opakovaných vydáních stal evergreenem nevyčíslitelné řady zvídavých studentů právě pro svoje přístupné a srozumitelné podání. Jistě, jde o knihu o poznání laičtější, ale jistě neméně vhodnou a vstřícnou k úvahám a závěrům o smyslu jsoucna i celého světa, ale hlavně o potěšení ze studia a poznávání. Nepochybně v obou případech ne zcela standardních slovníků, toto je pro začátek školního roku ideální četba.

W. V. O. Quine: CoVitOsti. Občasně filosofický slovník, Mladá fronta, Praha 2008, přeložil Jiří Fiala, str. 261.