Africké savaně prospívají požáry
Požár v africké savaně není žádní katastrofa - občasné požáry jsou pro tento ekosystém zřejmě mnohem důležitější, než se zatím zdálo.
Ekologové z německého Helmholtzova centra jako první komplexně zhodnotili dopad různých faktorů - včetně požárů - na ekosystém africké savany. Ke studii si vybrali území o rozměru 500 x 500 metrů v Národním parku Etosha na severu Namibie - druhé největší přírodní rezervaci v Africe. Zdejší savana představuje spíše polopouštní oblast, kde ročně naprší pouhých 380 milimetrů srážek. Dominantní trávou je zde druh Stipagrostis uniplumis z čeledi lipnicovitých (Poaceae), který žije několik let.
Vědci v parku Etosha dlouhodobě sledovali růst trávy, zaznamenávali klimatické parametry a experimentovali s kontrolovanými požáry i umělým zavlažováním. Výsledky jejich studie ukázaly, že vliv ohně byl zatím podceňován. Silné vrstvy přirozeně odumřelé trávy totiž brání vývoji mladých rostlin. Požár tyto vrstvy odstraní, nová tráva dostane šanci k růstu a savana se může regenerovat. Umělé zavlažování savany naproti tomu podle zprávy z Helmholtzova institutu žádný statisticky významný vliv na růst trávy nemělo.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
