Bakterie - pašerák genů

Půdní bakterie Agrobaceterium tumefaciens je zdatný pašerák genů. Podstrkává do dědičné informace buněk napadené rostliny geny z tzv. ti-plasmidu. Sleduje přitom ryze zištné cíle. Geny z ti-plasmidu zajistí v napadené buňce produkci rostlinných hormonů a ty vyvolají tvorbu masivního nádoru. Vznikají tak "boule" na bylinách i stromech. Podle dalšího podvrženého bakteriálního genu produkují buňky rostlinného nádoru látky zvané opiny. Těmi se Agrobacterium tumefaciens živí.

Tým biologů vedený Berndem Weisshaarem z univerzity v německém Bielefeldu zjistil, že bakterie čas od času přibalí ke genům ti-plasmidu i další poměrné velké kusy své dědičné informace. Stává se to u 4 rostlin z 1000. Ty tak mohou získat nádavkem úsek DNA dlouhý až 18 000 písmen genetického kódu. Je to jen zlomek z dědičné informace bakterie, která je tvořena bezmála 6 miliony písmen genetického kódu. Přesto se tak mohou dostávat do dědičné informace rostlin některé bakteriální geny. Pokud se s jejich pomocí rostlina domůže určité výhody, můžou se bakteriální geny v rostlinném genomu uchytit natrvalo. Jde zjevně o evoluční mechanismus, jenž významným způsobem formuje pozemskou flóru, protože bakterie Agrobacterium tumefaciens napadá široké spektrum rostlinných druhů. Objev, zveřejněný prestižním vědeckým časopisem Nature Biotechnology, má velký význam i pro rostlinné biotechnologie. Bakterie Agrobacterium tumefaciens upravená genovými inženýry se často používá k cílenému vnášení genů do rostlin. Teď je jasné, že vědci musí velmi důkladně kontrolovat, zda jim bakterie k přenášeným genům "nepřibalila" náhodou ještě něco navíc.