Vzkříšení Darwinovy želvy
Mezi živočichy, na kterých Charles Darwin založil svou evoluční teorii, patří velké suchozemské želvy rodu Geochelone. Na galapážské ostrovy se kdysi dostaly z Jižní Ameriky a díky izolaci zde vytvořily celkem 15 odlišných druhů. Čtyřem z nich se staly osudné výpravy námořníků, kteří je odváželi z ostrovů a v podpalubí svých lodí drželi jako "živé konzervy". Mezi tyto vyhynulé druhy patřila i želva Geochelone elephantopus, která endemicky žila na ostrůvku Floreana.
Charles Darwin tento druh studoval v roce 1835, kdy u ostrova Floreana zakotvil s lodí HMS Beagle. Za pouhých 15 let poté už zde žádné želvy nežily a druh se začal pokládat za vyhynulý. Studie současných vědců ovšem ukázala, že tyto "Darwinovy želvy" možná nezmizely tak úplně. Pod vulkány blízkého ostrova Isabela totiž mezinárodní tým biologů objevil populaci želv, které se značně lišily od místního druhu.
Jejich genetické zkoumání ukázalo, že jsou blízce příbuzné vyhynulým "Darwinovým želvám" Geochelone elephantopus. Podle článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences, je pravděpodobné, že námořníci občas na Floreaně nabrali více želv, než mohli spotřebovat a vysazovali je na mělčině u blízkého ostrova Isabela. Některé želvy se zřejmě dostaly na pevninu a jejich genetická linie se začala míchat s místními želvami.
Tento proces nebyl nijak rychlý, protože tyto želvy se rozmnožují cca jednou za 25 let. Odborníci se proto domnívají, že ustanovením chovného programu a rozmnožováním vybraných jedinců z ostrova Isabela by bylo možné "Darwinovu želvu" znovu vzkřísit k životu. Podle odhadů by to zabralo dobu tří až čtyř želvích generací.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.