Po zemětřesení rostou stalagmity
Novou cestu ke studiu dávných zemětřesení nabízejí podle geochemiků z Univerzity v Illinois krápníky.
Když geochemikové zkoumali vápencové jeskyně na jihozápadě státu Illinois, všimli si malých bíle zbarvených stalagmitů, které vyrůstaly ze dna jeskyně. Podle vzhledu mohly vzniknout relativně nedávno. Vědce napadlo, že na jejich vzniku se mohla podepsat velká zemětřesení, která tuto oblast zasáhla v uplynulých dvěma stech letech.
Stalagmity totiž vznikají tím, že na podlahu jeskyně dopadají kapky vody s rozpuštěnými minerály. Zemětřesení, při kterém vznikají trhliny ve skále, kterými může kapat voda, by tento proces teoreticky mohlo urychlovat. Geochemikové v laboratoři několik krápníků podélně rozřízli a prozkoumali jednotlivé vrstvy, které o zvětšování se krápníku vypovídají stejně, jako letokruhy o růstu stromů. Kromě toho provedli analýzu izotopů thoria, která jim umožnila datování vzorků.
Zjistili, že v jeskyni jsou dvě populace krápníků - jedna začala vznikat před přibližně 200 a druhá před 90 lety. První populace stalagmitů tedy zřejmě začala růst po masivním zemětřesení, které v roce 1812 postihlo New Madrid ve státě Missouri. Druhá skupina existuje díky o něco slabšímu zemětřesení, které proběhlo v blízkosti jeskyně v roce 1917. Podle článku na stránkách Science to vypadá, že analýza stalagmitů umožňuje sledovat historii seizmických událostí hluboko do minulosti a získat tak více informací o mechanismech, které se podílejí na vzniku zemětřesení.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
