Nejstarší otisky končetin
Fosilní stezka malých otisků naznačuje, že živočichové začali používat své končetiny nejméně o 30 milionů let dříve, než se dosud soudilo.
V horách Nevady objevili paleontologové dvě paralelní řady droboučkých tečkovitých otisků, které vytvářely velmi staře vyhlížející stezku stop. Její datování ukázalo, že ji zde nějaký vodní živočich zanechal už před 570 miliony let - tedy v ediakarském období, které předcházelo kambriu. Paleontologové se dlouho domnívali, že v ediakaru existoval jen jednobuněčný život a primitivní mnohobuněčné organismy, které ještě neměly pevnou schránku.
V poslední době se ovšem diskutuje o možnosti, že v ediakaru se už mohly vyskytovat také měkké korály, někteří členovci a ploštěnci. Objev stezky tuto teorii jednoznačně podporuje. Podle odborníků z Ohio State University ji v měkkém sedimentu mořského dna kdysi mohl zanechat členovec s mnoha páry končetin a přibližně centimetr širokým tělem, který by se asi podobal dnešním stonožkám.
Objev také podle univerzitní zprávy o 30 milionů let posouvá datum nálezu nejstarších otisků, stejně jako doby, kdy živočichové začali používat končetiny. Překonal jak podobnou stezku starou 520 milionů let, nalezenou v Kanadě, tak i řádku otisků z Číny, kterou nějaký živočich vytvořil před 540 miliony let.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
