Nobelova cena za chemii
Letošní Nobelovu cenu za chemii přinesl třem vědcům objev zeleně fluoreskujícího proteinu.
Nobelovu cenu za chemii si mezi sebe rovným dílem rozdělí trojice vědců působících ve Spojených státech - Osamu Shimomura, Martin Chalfie a Roger Y. Tsien. Ocenění jim přinesl objev zeleně fluoreskujícího proteinu, známého i pod zkratkou GFP. Protein má jednu velice šikovnou vlastnost - pod ultrafialovým světlem vydává zelené fluorescenční záření.
Výbor pro udílení Nobelovy ceny ve Stockholmu oznámil, že protein je jedním z nejvýznamnějších nástrojů, jaké kdy biologové dostali do ruky. GFP se dá navázat na jiný protein a zviditelnit tak jeho osud v buňce nebo organismu. Zelené světélkování tak může vědcům ukázat například dělení rakovinných buněk nebo vývoj neuronů.
GFP poprvé izoloval Osamu Shimomura (narozen v roce 1928) z mořské medúzy Aequorea victoria v roce 1962, který také objevil jeho fluorescenční schopnosti. Martin Chalfie (narozen v roce 1947) pak zjistil, jakým způsobem se GFP dá navázat na jiné proteiny. Detaily mechanismu fluorescence pomohl objasnit třetí z oceněných vědců - Roger Y. Tsien (narozen v roce 1952). Ten také vytvořil další varianty proteinu, které fluoreskují různými barvami.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
