Objevy a události týdne č. 40
Turisté v balonech, tučňáci na internetu, geologická zajímavost z Manhattanu, římská osada v Libanonu, znovuobjevený Einsteinův dalekohled.
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO hodlá propagovat balony a vzducholodě jako ekologický dopravní prostředek pro turisty. Ve spolupráci s americkou nevládní organizací World Air League plánuje na rok 2010 závod kolem světa, jehož účastníci mají prolétat kolem řady významných památek, zapsaných v seznamu světového dědictví UNESCO. Ty české mezi nimi nejsou.
Stejně jako loni i letos nabídla argentinská společnost Lupa Corporation zájemcům o přírodu unikátní internetový přenos. Pět kamer, umístěných na poloostrově Valdés v argentinské provincii Chubut, sledovalo připlouvání tisíců samic tučňáků magellanských na hnízdiště v největší kontinentální tučňáčí rezervaci světa. Kromě tučňáků byli na záběrech k vidění i kormoráni, lamy guanaco, tuleni a velryby.
Stavbě nového mrakodrapu na místě bývalých věží Světového obchodního střediska v New Yorku musí ustoupit zajímavý objev geologické povahy. Ve skalním podloží se tam našly horninové bloky, ohlazené před zhruba dvaceti tisíci lety ledovcem a dokonce i dvanáctimetrová skalní prohlubeň téhož původu. Podobné byly podle geologů objeveny třeba i v okolních parcích, ale žádná nebyla tak hluboká.
V obci Džijá na libanonském pobřeží, asi 20 kilometrů jižně od Bejrútu, vykopali polští archeologové zbytky pozdně římské a byzantské zástavby. Odkryli tu baziliku, pohřebiště a také několik desítek domů, které byly původně minimálně patrové - v ruinách se našly pozůstatky schodišť. Čtvrť, obývaná až do 6. století n.l., měla pět dlážděných ulic i "průmyslovou" zónu s lisy na olej a keramickými dílnami.
Na jeruzalémské univerzitě našli hvězdářský dalekohled z majetku Alberta Einsteina. Byl součástí pozůstalosti, kterou Einstein škole odkázal, ale nic se o něm nevědělo. Až nález fyzikovy fotografie s dalekohledem inspiroval vedení univerzity k pátrání. Dalekohled ležel zapadlý v jednom skladišti. Má průměr 25 cm a je funkční. Einstein jej dostal roku 1954 od přítele Zvi Gizeriho, který jej patrně sám postavil.
Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 40/2008, 4. - 10. října 2008.
Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.
